Zavřít reklamu

Léto roku 1982 bylo v plném proudu a tým, který měl na starost vývoj Macu, se utěšeně rozrůstal. Proto se musel v té době přesunout ze svého původního sídla v Texaco Towers do hlavní části kampusu společnosti Apple na Bandley Drive. „Přestěhovali jsme se do Bandley 4 – středně velké budovy přes ulici naproti hlavní kanceláři Applu,“ vzpomíná na webu Folklore Andy Herzfeld, programátor, vynálezce a IT technik, který byl významným členem vývojářského týmu původního Macintoshe.

Jednou z věcí, které se mu na novém sídle týmu podle jeho vlastních slov líbily, byla blízkost softwarového týmu, který sídlil nedaleko parkoviště v zadní části budovy. Herzfeld vzpomíná na to, jak často chodili všichni hrát basketbal ven, nebo se prostě jen procházeli kolem budovy. Skvěle to fungovalo po dobu několika měsíců, kdy se vedení rozhodlo, že v sídle týmu nainstaluje poplašné zařízení, kvůli kterému už zaměstnanci nemohli opouštět budovu tak, jak by chtěli. „Před půl šestou alarm nezapínali, ale to mi bylo k ničemu, protože jsem obvykle odcházel na večeři až kolem sedmé hodiny večer a poté se obvykle ještě vrátil, abych pracoval několik dalších hodin,“ vzpomíná Herzfeld. Pokud někdo z přítomných zapomněl na alarm a prošel dveřmi, zařízení spustilo velmi nepříjemný zvuk a byl povolán člen bezpečnostní služby, aby ho deaktivoval, což často zabralo více než deset minut.

Členové příslušných týmů si na alarm marně stěžovali vedení. Andy Herzfeld požádal vedoucího bezpečností služby, aby alarm nezapínal před půlnocí, a dokonce se nabídl, že ho aktivuje sám poté, co poslední člověk opustí budovu, jeho prosby ale zůstaly nevyslyšeny. Jednoho dne přijel na návštěvu do Applu Bud Tribble ze Seattlu. Týmy mu předváděly svou poslední práci. Jednoho dne zavítal Tribble pozdě odpoledne do sídla softwarového týmu, kde se sešel také s Billem Atkinsonem a Stevem Jobsem. Pár členů týmu vyběhlo z budovy pro hard disk, který se nacházel v jiné části kampusu. Bylo ale po půl šesté, takže se naplno spustil alarm, a nesnesitelný zvuk naplnil každičký kout místnosti. „Má někdo představu o tom, jak tuhle věc vypnout?“, vykřikl vztekle přítomný Jobs. Herzfeld podle svých slov vycítil dokonalou příležitost k definitivnímu zničení alarmu a zeptal se Jobse, jestli mají alarm zničit, aby ho umlčeli. „Udělejte co chcete, je mi jedno, jestli tu věc rozbijete,“ odpověděl Jobs a přikrýval si uši dlaněmi, „jenom už tu zatracenou věc zastavte!“.

Herzfeld se spolu s Burcem Hornem vydal k hardwarovému oddělení a cestou pobrali všechny možné nástroje, které jim přišly do rukou. „Měl jsem kladivo a šroubovák, a začal jsem šroubovák zatínat do středu alarmu,“ vzpomíná Herzfeld. Šroubovák prošel zařízením skrz naskrz, ale neumlčel ho. Bruce přidal ruku k dílu, otočil šroubovákem, a alarm se rozletěl na několik kousků, které dopadly na zem. „Příšerný zvuk konečně ustal,“ vypráví Herzfeld. Na scéně se ale objevil rozzlobený člen bezpečnostní služby:“Kdo to tu má na starost? Radši mi ukažte svůj odznak!“, křičel. V tom k němu přistoupil Steve Jobs a ukázal mu svůj odznak. „Přebírám za to odpovědnost,“ řekl mu. Hlídač si pečlivě a několikrát prohlédl Jobsův odznak, pokrčil rameny, posbíral kousky zničeného alarmu a beze slova odešel. „Byli jsme rádi, že je alarm pryč, ale přesně o týden později se na jeho místě objevil nový, který zde vydržel do chvíle, než jsme se přestěhovali do Bandley 3,“ uzavírá Herzfeld.

Dnes nejčtenější

.