Je tomu již téměř 15 let od chvíle, kdy jsme jsem spatřil počítač Mac. Konkrétně se jednalo o Apple PowerMac G4, který mi doslova změnil život. Byl to právě on, díky kterému jsem se snažil zjišťovat co nejvíc informací o tom, co to vlastně Apple je a jak funguje. Napadlo mě, že by mohlo zejména mladší čtenáře zajímat, jak tehdy Apple vypadal a co nabízel.
Ke svému PowerMacu G4 jsem tehdy dostal jednu z nejlegendárnějších myší počítačové historie – konkrétně Apple Pro Mouse. Myš z průhledného plastu s dokonalým designem vypadala v tehdejší době doslova jako z budoucnosti. Když jsem ji nyní objevil na bazaru v originálním balení za 20€, nebylo o čem přemýšlet a jel jsem pro ni. Pojďme společně zavzpomínat na to, jak vypadala a jak se používala tato legendární myš od Applu.
Apple poprvé představil svoji Apple Pro Mouse v červenci roku 2000, kde byla prezentována jako součást balení známého PowerMac G4 Cube. Apple ní nahradil legendarní Apple USB Mouse, kterou znáte spíše pod lidovým označením hokejový puk. Apple Pro Mouse byla v prodeji od roku 2000 až do roku 2005, kdy ji nahradila našim čtenářům již velmi dobře známá Apple Mighty Mouse, předchůdce dnešní Magic Mouse. Pro mnoho lidí i designérů je Apple Pro Mouse jednou z nejhezčích myší v historii počítačového průmyslu a je nutné uznat, že to mám s jejím vzhledem podobně. Taktéž ji považuji za něco uměleckého, co jsem zkrátka musel mít do sbírky.
Bohužel myš je nejen z dnešního, ale i dobového hlediska skutečně spíše uměleckým kouskem, než produktivním nástrojem. Osobně jsem se s touto myškou poprvé setkal se svým prvním macintoshem PowerMac G4, ke kterému jsem dostal právě Pro Mouse. Apple představil myš společně s klávesnici Pro Keyboard, která je vybavena na obou koncích nad horní řadou kláves dvojicí USB portů. Právě do jdedoho z těchto portů jste si měli myš připojit. Dosáhnout totiž do portu PowerMacu G4, který jste měli většinou položený dole pod stolem, bylo s kabelem o délce 60 cm skutečně nemožné. Apple tak vybavil klávesnicí dlouhým kabelem, pomocí ktého jste ji pohodlně připojili k počítači a myšce pak stačil krátky kabel, kterým jste ji připojili ke klávesnici.
Aby vám na stole překážel kabel co nejméně, většina lidí řešila připojení tak, že pokud byli praváci, připojili myš do levého USB portu klávesnice a pokud naopak leváci, využili pravý port. Díky tomu vedl kabel od myšky za klávesnicí a nemotal se po stole. V řešení zapojení však problém, co se použitelnosti týká, nebyl. Ten spočíval v počtu, respektive nepočtu tlačítek. Apple Pro Mouse si totiž musela vystačit s pouhým jedním tlačítkem. Mnoho lidí se domnívalo, že byla vybavena také dvojicí bočních tlačítek. To byl však pouze designový prvek, který navíc umožňoval pohyb vrchní průhledné části na těle myši. Pokud jste chtěli vyvolat stisk pravého tlačítka, stačilo podržet klávesu control – tedy něco, co si dnešní uživatelé dokáží jen těžko představit. Nutno přitom podotknout, že v roce 2000 byly dvoutlačítkové myšky naprostou samozřejmostí, ovšem Apple šel více s designem než s dobou a tak si uživatelé museli vystačit s jedním tlačítkem.
Používat jedno tlačítko bylo sice na dvě věci, ale pokud jste si toho doposud nevšimli kvůli faktu, že Magic Mouse přece také nemá žádné kolečko, pak věřte, že v roce 2000 nepoužívala Apple Pro Mouse zrovna technologie z Magic Mouse. Možná vás tak napadá otázka, jak se s takovou myší prohlížel web, tedy věc při které kolečko nebo nyní dotykový senzor Magic Mouse používate nejčastěji. Odpověď je bohužel sice jednoduchá, ale praxe je o to složitější. Pokud jste chtěli posouvat webovou stránku, existovaly v zásadě dvě možnosti. Tou první bylo najet s myší do pravého boku okna, ve kterém jste chytili stiknutím posuvník a prostě ním posouvali dolů. Druhou možností pak bylo udělat to stejné přímo na stránce a tu posouvat pomocí označování textu/objektů dolů. Zní vám to komediálně? To nejspíš proto, protože to tak skutečně bylo.
Zatěžovat váš problémy s kabelem, který se často poškozoval a zejména u prvních vyrobených kusů byl problém s jeho vytrháváním nebo zkratováním v místech, kde vedl do těla myšky, je celkem zbytečné. Dnes již myš nikdo z nás reklamovat nebude a tak alespoň věřte, že pokud jste ji chtěli skutečně používat na práci, bylo lepší koupit rovnou dvě, protože jedna byla dost často na reklamaci právě kvůli zmíněnému kabelu. Místo toho bych rád podotkl také nějaká pozitiva. Kromě skutečně neuvěřitelně propracovaného designu byla myš vážně pohodlná. Ani při delší práci z ní nebolela ruka a díky vypouklému tělu připomínajícímu kostku mýdla skvěle padla do dlaně. Navíc vzhledem k plastovému tělu byla Apple Pro Mouse také lehká a skvěle klouzala po podložce nebo stole.
O snímání se staral optický senzor s typickou červenou barvou na spodní straně. Zjistit přesné DPI se mi bohužel ani tehdy ani nyní nepodařilo, ale myš byla velmi přesná a její přesnost je zcela srovnatelná se současnou Magic Mouse. Pokud jste si chtěli nastavit citlivost, mohli jste sice již tehdy přejít do nastavení ve svém Mac OS X, ale také jste mohli otočit kolečkem okolo senzoru, které sloužilo ke změně senzitivity. Myš měla trojici hardwerově předvolených úrovní senzitivity, které se měnily pomocí otočení plastového kolečka okolo senzoru. Mohli jste tak mít standardní, rychlejší nebo pomalejší odezvu na váš pohyb.
Apple Pro Mouse je krásným příkladem produktu, u kterého šlo stranou vše, co by jakkoli omezovalo design. Pro mě osobně se jedná o vůbec nejhezčí myš v historii počítačů, ovšem na druhou stranu je nutné podotknout, že práce s ní nebyla žadné terno, spíše naopak. Příště se podíváme na další myšku od Applu, kterou nebude žádná jiná, než známá Apple Mouse v podobě hokejového puku. Pokud by vás Apple Pro Mouse zaujala, pak je možné ji sehnat ve velmi solidním stavu, často dokonce v originálním balení za ceny okolo 30 až 50€, často i včetně dopravy.
Taky jich pár mám ve sbírce. Obě verze, černou i bílou. Myslim, že 2. tlačítko nebo kolečko na nich chybělo jenom lidem ze světa PC nebo jiných platforem. Kdo pracoval na jabku od předchozích systémů, ten často nechápal na co druhé nebo další tlačítko vůbec potřebovat. OS 9 a nižší ho prakticky nepotřebovaly (ono se bez toho dá přežívat i dneska). No a kde jsme dneska… myši umí gesta, maji snad 6 tlačítek… V téhle době byla doopravdy genialtia ty USB porty na klávesnici. Apple je podělal až u hliníkových klávesnic (ale zase byl HUB už 2.0), tam nacpete maximálně káblík, velká fleška se tam nacpat nedá.