Řada lidí má pocit, že Steva Jobse velmi dobře zná – ví naprosto přesně, co by dnes udělal, kvůli čemu by se cítil pohoršený nebo koho a jak by z Applu vyhodil. Není divu, o Jobsovi koluje řada opravdu chytlavých historek, díky kterým zesnulý spoluzakladatel Applu působí spíše jako dobrý známý než jako jedna z vedoucích postav technologického průmyslu. Jsou ale lidé, kteří se s Jobsem skutečně setkali. A i když šlo o setkání zcela náhodné, zapsalo se jim nesmazatelně do paměti. Pojďme si přečíst vzpomínky lidí, kteří potkali Steva Jobse.
Mohlo by vás zajímat
Ten, který Jobsovi řekl, že zničí Apple
Uživatel jménem Michell Smith se na webu Quora světil se svým příběhem, který se odehrával v době, kdy se Apple před Jobsovým návratem potýkal s nemalými těžkostmi. Jedním z možných řešení této nezáviděníhodné situace byl návrat Steva Jobse, to ale Smithovi nepřišlo jako dobrý nápad. Napsal tedy Jobsovi do Pixaru e-mail, v němž stálo:“Prosím, nevracejte se do Applu, zničíte ho“. Jobs si kupodivu dal práci s odpovědí. Zněla:“Možná máte pravdu. Ale když uspěji, nezapomeňte se za mě podívat do zrcadla a nazvat se blbcem“. Co asi dnes Smithe napadá při pohledu do zrcadla?
Ten, který předstíral, že Jobse nepoznává
Jack Heringer byl Jobsův dětský přítel z počátku šedesátých let. Jejich cesty se rozešly v době, kdy každý z nich nastupoval na jinou střední školu. V roce 1976 se ale oba opět náhodně potkali v obchodě. Jobs Heringera okamžitě poznal a hlásil se k němu:“Nejsi Jack Heringer ze základní školy?“. Heringer vzpomíná na to, jak během milisekundy pronesl něco, čeho nikdy nepřestal litovat:“‚Ano, jsem to já,‘ odpověděl jsem, ‚a kdo jsi ty?‘ – předstíral jsem, že si na něj vůbec nepamatuji. Nejraději bych si nakopal.“
Ta, které Jobs uhasil cigaretu
Osmdesátá léta minulého století byla v mnoha věcech volnější než současnost. Mohli jste si například zapálit v restauraci, což je přesně to, co udělala mladá žena jménem Ann. Vedle ní seděl Steve Jobs, který však nedal nijak najevo, zda mu Annina cigareta vadí. Pokračoval v konverzaci, jako by se nechumelilo. V jednu chvíli Ann odložila svou zapálenou cigaretu do popelníku naproti Stevovi. Nepodíval se na ni, dál pokračoval v hovoru, ale natáhl ruku do popelníku a zapálenou cigaretu nonšalantně upustil do Anniny sklenice s vodou.
Ten, který viděl Jobse hádat se u pokladny
Roy Pereira zase vzpomíná na to, jak na Jobse jednou narazil v prodejně Whole Foods v kalifornském Palo Alto. „Stál naproti mě a platil svůj nákup. Byla to expresní pokladna a on na sobě měl svůj tradiční černý rolák – bylo to počátkem 21. století,“ uvádí Pereiro. Jobs se začal dohadovat s pokladním, který mu podle něj vrátil o čtvrťák méně než měl. Diskuse se táhla několik minut a za Jobsem se mezitím tvořila dlouhá fronta.
Svědek Jobsova nadšení z Excelu v roce 1985
Randall Edwards se se Stevem Jobsem setkal na jedné IT konferenci. Vracel se zrovna do hotelu, kde ho ještě čekala nějaká práce, a když si přivolal výtah, nestál v něm nikdo jiný než Steve Jobs. Edwards si s ním potřásl rukou a sdělil mu, že si jeho prezentaci užil. Jobs mu začal vyprávět o úžasné softwaru s názvem Excel, na kterém právě pracoval Microsoft. Ujistil Edwardse, že to bude fenomenální záležitost a že by si měl Excel rozhodně vyzkoušet.
Ten, kterému Jobs připadal jako blbec
Ramin Firoozye se s Jobsem setkal v době jeho působení v NeXTu. Jobs přišel na setkání o půl hodiny později, hodil si nohy na stůl a poté, co se Firoozye zmínil o tom, že někteří z jeho kolegů dříve pracovali v Applu, začal se do své bývalé firmy strefovat. Firoozye si okamžitě o Jobsovi udělal nepříliš lichotivý obrázek. Netrvalo ale dlouho a Steve si při pozdější prezentaci a přednášení poznámek Firoozyeho okamžitě opět získal. „Skvěle rozuměl produktu, prostředí, a tomu, jak bude produkt používán,“ vzpomíná.
Ten, který pracoval u konkurence
Mark Young vzpomíná na rok 2007, kdy pracoval v prodejně Helio v Palo Alto. Prodejna se nacházela přes ulici od Apple Storu. Jobs ke konkurenci jednou nahlédl, ale tehdy ho nikdo nepoznal. O dva týdny později jeden z manažerů předváděl v prodejně smartphone Helio skupince zámožných zákazníků, když ho přerušil tajemný příchozí v černém roláku a modrých džínách. „Vy to, lidi, prostě pořád nechápete, co?“, téměř zakřičel, a než stihl manažer jakkoli zareagovat, opět se ztratil. „Kdo je ten týpek a kdo si sakra myslí, že je?“ ptal se rozčílený manažer zákazníků. „Zakladatel Applu,“ odvětili.
Ten, kterému se rozbilo auto před Jobsovým domem
Když se Timu Smithovi při jízdě porouchalo auto, moc dobře věděl, že se tak stalo přímo před domem Steva Jobse, snažil se však zachovat klid. Jobs nakonec vyšel ven a pokoušel se Timovi s autem pomoci, ale bez výsledku – vůz ne a ne nastartovat. Jobs pronesl nelichotivou poznámku a vrátil se zpět do domu.
Ten, jehož e-mail Steve použil při prezentaci iPadu
Chaitanya Pandit kdysi Stevu Jobsovi napsal e-mail o tom, jak se o něj začala zajímat nějaká dívka jen kvůli jeho iPadu. Na zprávu už málem zapomněl – až do WWDC, kdy sledoval živý přepis úvodní Keynote ke konferenci. Na obřím plátně za Jobsem se skvěl e-mail, který mu kdysi Pandit poslal – Jobs na něm demonstroval magickou přitažlivost tabletu od Applu.
Ten, kterému Jobs zavolal kvůli rozbitému počítači
Mattu McCoyovi se jednoho dne rozbil jeho MacBook a nefungoval tak, jak by měl. Ze zoufalství se McCoy rozhodl napsat Jobsovi e-mail, a hned druhý den mu zazvonil telefon. Na druhém konci byl samotný Jobs, který McCoye ujistil, že obdržel jeho e-mail, a že firma udělá maximum pro to, aby obnovila jeho pevný disk. Poté předal telefon „asistentovi jménem Tim“ a celá věc byla vyřešena k McCoyově spokojenosti.
Ten, který s Jobsem večeřel v indické restauraci
Anurag Wadehra vzpomíná na den, kdy viděl v indické restauraci večeřet samotného Jobse. Steve několikrát neúspěšně zvedl ruku, aby upoutal pozornost číšníka, ten si ho ale nevšímal. Jobs dostal ten nejhorší možný stůl v podniku a personál mu nevěnoval prakticky žádnou péči. Navzdory tomu si ale Jobs se svou rodinou večeři v tichosti užil. Když k němu na konci nikdo nepřišel s účtem, Steve vstal, nechal na stole několik bankovek a odešel.
Ten, který Jobsovi vrátil úder
Bill Lee pracoval v roce 1988 pro společnost Sun Microsystems jako náborový pracovník, působil ale také na volné noze, kdy do Jobsova NeXTu poslal hned několik kandidátů. V září toho roku si ho Jobs pozval do své kanceláře na informativní schůzku. Dorazil o 45 minut později a Leemu oznámil:“Pracujete pro Sun a Sun najímá mizerné lidi“. „Vy jste ale přijal ty, které Sun nechtěl,“ kontroval Lee. Steve se široce usmál a opáčil:“Touché!“.
Ten, který potkal Jobse v servisu
Andrew Gerber-Duffy zase vzpomíná na to, jak kdysi stál ve frontě v prodejně Sony Style v obchodním centru Stanford. Náhle si všiml, že ve stejné frontě o něco blíže k pokladně stojí Jobs. Na sobě měl svůj ikonický černý rolák a vybledlé modré džíny, v rukou svíral projektor. „Rád bych si tohle nechal opravit,“ řekl viditelně znuděnému pokladnímu. „OK,“ odpověděl pokladník, „a jak se jmenujete?“. „Prostě tam napište Steve,“ odvětil Jobs.
Ten, kterého Jobs proškolil ohledně kantýny v Applu
Gavin Cook pracoval pro jednoho z největších klientů společnosti Apple. Na jedné z formálních schůzek se zeptal Jobse, zda vylepšení kantýny v kampusu firmy změnilo firemní kulturu. „To nemá co dělat s firemní kulturou,“ zvolal Jobs, a dodal, že jídlo v kantýně zkrátka nestálo za nic. V kantýně kvůli tomu skoro nikdo nejedl. Zaměstnanci namísto toho opouštěli kampus až na dvě hodiny, aby se najedli někde jinde. V restauracích mluvili o projektech, které měly zůstat v tajnosti. Jako řešení se ukázala kompletní inovace kantýny, kam zaměstnanci začali chodit rádi, a kam se mohli uchýlit i v pozdních večerních hodinách.
Ti, kterým měl Jobs vyřešit manželský spor
Manželka Billa Shepparda byla dlouho přesvědčená o tom, že název Macintosh vzešel ze studentské soutěže, Sheppard byl ale jiného názoru. Nakonec se spolu se svým manželem rozhodla kontaktovat Jobse a požádali ho, aby jim tento netradiční manželský spor pomohl vyřešit. Jobs s kamennou tváří souhlasil pod podmínkou, že mu manželé věnují jedno ze svých dětí. Shepperdovi mu (snad) v žertu nabídli psa, o toho ale Jobs neměl zájem. Poté přišla Sheppardova žena se svou teorií o školní soutěži, což Jobse upřímně pobavilo. Uvedl, že jméno vybírali ti nejlepší experti na marketing, a nechápal, proč by měl být takový úkol svěřen žáčkům páté třídy.
