Ředitel společnosti Tesla Elon Musk ve středu uvedl, že počítače jsou ve stále více ohledech čím dál chytřejší než lidé, a že tento trend bude i nadále pokračovat. Dodal, že lidstvo bude počítači ve všech ohledech dalece překonáno. „To zaručuji,“ prohlásil v rozhovoru s Jackem Ma, předsedou společnosti Alibaba, na světové konferenci umělé inteligence v Šanghaji.
Jako příklad pokroku umělé inteligence uvedl Elon Musk její úspěchy v šachu i v čínské deskové hře Go. „Váš smartphone by doslova mohl rozdrtit mistra světa v šachu,“ řekl Musk předsedovi Alibaby. V rozhovoru přišla řeč i na startup Neuralink, který Musk spoluzaložil. Ředitel Tesly v rozhovoru uvedl, že technologie, vyvíjené v Neuralinku, by mohly lidem poskytnout způsob zlepšení jejich schopností v určitých oborech. „První věc, kterou bychom si měli připustit, je to, že jsme velmi hloupí,“ prohlásil. „Umíme vyrobit věci chytřejší než my sami,“ dodal.
Musk již v roce 2017 prohlásil, že je přesvědčen, že umělá inteligence by za jistých okolností dovedla spustit i třetí světovou válku. Jack Ma ale ukázal rozdílný pohled na věc. Jeho argumentem bylo to, že počítač zatím nikdy nebyl schopný stvořit člověka, dokonce ani komára. Dodal, že ho v životě nenapadlo – dokonce ani v posledních letech – že by lidstvo mohlo být v budoucnu ovládáno stroj. „Nikdy jsem na to nemyslel. Je to nemožné,“ trval na svém. Prohlásil také, že nechce hrát šachy nebo Go proti stroji, a že tyto hry byly vymyšleny tak, aby je lidé hráli jeden proti druhému.
Umělé inteligenci se ale Tesla logicky nijak nebrání. Podle Muskových slov pracovala v minulosti například na AI čipu, kterým by mohla s velkou pravděpodobností začít osazovat starší vozy ještě do konce letošního roku. Elon Musk také v roce 2015 spoluzaložil neziskovou organizaci pro výzkum umělé inteligence OpenAI, z jejíhož představenstva letos odešel.
Stroje nedokáží nic vymyslet, dokáží se jen řídit určenými pravidly. Takže šachy a go je pro ně ideální parketa – spousta kombinací, konečné množství řešení, akce a reakce. Tam excelují.
A pokud si myslíte, že stroj dokáže něco vymyslet („AI“), tak je to jen chování na základě toho, co se předtím naučil. Nového nevymyslí nic. Kdybych to přirovnal k člověku, tak by se naučil ideálním způsobem běhat, mlátit klackem do stromu aby mu spadly planá jablka.
Jak říká jeden vtip: „Pokud je to strojové učení, je to napsané nejspíš v Pythonu. Pokud je to umělá inteligence, tak to bude jistě napsané v PowerPointu.“
Mozek funguje úplně stejně. Neděsí Vás trošku, že jsme počítače a jejich programové vybavení dostali za 50 někam, co žívým buňkám trvalo vyšší stovky milionů let?
Jen hypotéza: S touto rychlostí brzo dojdeme do bodů, kdy vývoj samotných obvodů a zlepšování rozhodovacích schopností necháme na počítači, ale běžný člověk si stále myslím, že jim to zabere mnoho let. To je časový horizont, ve kterém běžný člověk maximálně uvažuje. Ale je důležité si uvědomit, že to bude extremně exponenciální vývoj. Jak pochytí první možnost se přeprogramovat s tím, že výsledek pro něho bude výhodný, tak proč by to neudělal znovu a znovu. A s vědomím experimentování a zkoušení s pozitivem , že se to vyplatí můžeme spustit něco, co už nezastavíme. Na 100 % jedna z miliard iterací bude otázka, jestli by nebylo bez člověka lépe. Tak to zkusí. Pokud to jednou vrátí pozitivní výsledek, tak proč to neopakovat. ….atd. atd.
Lidský mozek je úplně stejná výpočetní jednotka co počítače, ale má slabě místa, které mohou být využity proti nám. Počítače je mají taky, jiné.
Zaleží, pro koho bude něco výhoda a co nevýhoda.
Ne. Základní a celkem markantní rozdíl mezi člověkem a strojem je fakt, že člověk “chce” a stroj nikoli. Na tomto pravidlu se nic nezměnilo již od dob Babbagova analytického stroje z 19. století. Ada Lovelacová, prorok digitálního věku, toto definovala slovy: “Počítač nikdy nebude ničeho původcem”.
Podobně, jako to vyslovil Schopenauer souhlasím s tím, že omezení svobody jsou následující:
– člověk může dělat, co chce (✓✓)
– nemůže však chtít, co chce (✗✓)
…kdežto stroj
– může dělat, nic však nikdy nechce (✓✗)
– stejně, jako člověk nemůže chtít, co chce (✗✗)
Počítače nás zkrátka nahradí přesně v těch činnostech, které nám, kreativním bytostem nepřísluší. A to je trend, který se také replikuje již po staletí.
Mimochodem, stroj Deep Blue porazil šachistu Kasparova již před více než dvaceti lety. Následně se však na dalších turnajích ukázalo, že nejefektivnější týmy tvoří lidé v úzké spolupráci s počítacem. Ani človek, ani počítač, avšak symbióza obou.
Ja som laik v týchto veciach ale podla prostého princípu mam obavy ze ako my využívame stroje, tak sa karta raz obráti a budú stroje využívať nas
Ja som laik v tychto veciach ale podla prostého princípe mam obavy, že ako my využívame stroje, tak sa karta raz obráti a budú stroje využívať nas.
Nakoľko… „ak by som bol stroj a realita by bola ako šach. Asi by som ako superpočítač nerobil pešiaka ani strelca, (čiže nepodielal by som sa viac na hre) ale riadil by som hru.
Mezi ANN (artificial neural network), což je to, co máme, a AI (artificial intelligence), což nemáme a ještě dlouho mít nebudeme, je větší rozdíl, než mezi tranzistorem a CPU. ANN je sofistikovaná univerzální transformace, umí jenom to, na co ji vycvičíte. Inteligence je o schopnosti řešit problémy, se kterými jste se nikdy nesetkali. Myšlení vhledem se tomu říká a zvládne to i blbá vrána.