Útraty lidí za obědy rychle stoupají. Tahounem růstu v posledních měsících ale překvapivě nejsou Praha nebo Brno, ale města, ve kterých se dlouho majitelé restaurací kvůli nižším příjmům lidí báli ceny zvyšovat. Vůbec nejvíce za poslední rok šly nahoru obědové útraty v Ostravě (o 7,6 procenta), následují OIomouc a Ústí nad Labem (růst o 7,2 procenta). Vyplývá to z Ticket Restaurant® Card Indexu. Ten je sestavený z plateb více než 150 tisíc tuzemských zaměstnanců, kteří k úhradě obědů v restauracích používají platební stravenkovou kartu Ticket Restaurant® od společnosti Edenred. Statistiku každý měsíc tvoří téměř 1,3 milionu transakcí v restauracích všech tuzemských regionů.
Fotogalerie
Růst útrat v české a moravské metropoli byl v porovnání s regiony nižší: v Praze za poslední rok vzrostly o 5,5 procenta, v Brně pak dokonce jen o 5,3 procenta, což je nejnižší růst ze všech tuzemských krajských měst. V průměru v červnu Češi zaplatili za oběd v pracovní den 122,20 koruny, o 7 korun a dvacet haléřů více než před rokem. V procentním vyjádření byl růst 6,2 procenta, což je téměř dvojnásobné tempo v porovnání s tuzemskou inflací. Zajímavostí podle produktového manažera společnosti Edenred Zbyňka Vystrčila je, že nejvíce za oběd utrácejí ti lidé, kteří mají mobilní telefon nebo hodinky od firmy Apple a zvykli si je používat k placení. Moderní platební metodu Apple Pay umožňuje Edenred v rámci jejího vstupu na tuzemský trh od letošního února. „Průměrná útrata s iPhonem nebo hodinkami Apple Watch při platbě obědů v restauracích byla v červnu 126,90 koruny,“ sdělil Zbyněk Vystrčil.
Důvodů k většímu utrácení je více
Co je důvodem, že útraty lidí rostou dvojnásobným tempem, než o kolik se zvyšuje celkový index spotřebitelských cen? Podle expertů společnosti Edenred je důvodů několik. „Pokud se podíváme vysloveně jen na potraviny, tak jejich ceny stoupají rychleji, než je průměrné tempo inflace, a jsou jedním z výrazných tahounů jejího růstu. Vyšší náklady na suroviny si restauratéři automaticky promítají do cen,“ říká Zbyněk Vystrčil, produktový manažer ve společnosti Edenred. Důležité podle něj je ale i to, že se lidé v poslední době díky poměrně rychle rostoucím mzdám nebojí tolik utrácet. „S tím, jak se zvyšuje kupní síla lidí, roste i poptávka po dražším jídle, připravovaném z kvalitnějších surovin. Restauratéři na to slyší a nebojí se dávat na jídelní lístek i položky s vyšší cenovkou,“ uvádí Vystrčil. V menu restaurací se tak objevují stále nová jídla, která tam dříve nebyla, roste ale i počet nabízených salátů z různých druhů zeleniny a ovoce nebo dalších chutných a zdravých pokrmů.
Rychlejší růst cen v regionech podle Vystrčila znamená, že se nyní již nebojí své náklady promítnout do cen restauratéři i mimo Prahu a Brno, což dříve nebylo obvyklé. „Pokud se na vývoj cen a útrat podíváme v delším horizontu, vidíme například, že po startu elektronické evidence tržeb vzrostly skokově ceny právě v hlavním městě a v Brně, v dalších městech majitelé restaurací zdražení rozložili na delší dobu. Nyní již ale i restaurace v regionech vidí, že mají dostatečnou poptávku po kvalitnějších jídlech, a nebojí se ceny zvyšovat, jako tomu bylo v minulosti,“ říká Vystrčil.
Průměrná útrata za oběd ve výši 122,20 koruny znamená, že zhruba pětinu z útraty lidé dávají ze svého. Nejčastější hodnota stravenek v Česku se nyní totiž pohybuje kolem 100 korun. Prostor pro zvýšení příspěvku na stravné je přitom poměrně výrazný. Hodnota ideální stravenky, díky níž firmy i zaměstnanci dosáhnou maximální daňové úspory, je totiž letos 123 korun. Zároveň se ukazuje, že pokud tempo růstu obědových útrat nepoleví, pak na konci roku budou Češi za jídlo platit více, než kolik je tato státem stanovená hranice příspěvku na oběd, kterou dostáváme jako náhradu například při služebních cestách. Zvyšující se ceny by se tak měly promítnout v příštím roce i do nové výše příspěvku na stravování, kterou určuje ministerstvo financí.
Obědy se v ČR zdražují podobně rychle jako Apple svoje produkty.