Když se řekne Apple Park, jistě se vám vybaví dlouhodobý projekt jablečné společnosti, vybudovaný v kalifornském Cupertinu, a především pak hlavní kruhovou budovu připomínající UFO. Novofuturistická stavba, jak ji označuje architekt Norman Foster, se stala pro Apple novým domovem a započala tak další éru pro zhruba 12 000 zaměstnanců Applu. Gigantická budova se rovněž stala neochvějnou dominantou nejen samotného města, ale zejména technologických firem a jejich kampusů. Pořizovací náklady a hodnota budovy vás však dostanou do kolen, jde totiž o jednu z nejdražších budov na světě.
Fotogalerie
Původní částka, kterou Apple na stavbu vynaložil činila 5 miliard dolarů. Do ní byla nicméně zahrnuta také koupě pozemků, nejrůznějšího vybavení a samotná práce dělníků. Nyní jsme se díky odhadci nemovitostí konečně dozvěděli cenu budovy okleštěnou od dalších položek, jež se vyšplhala na závratných 3,6 miliard dolarů. Když do celkového součtu započítáme techniku, nábytek, nutnou pravidelnou údržbu a spoustu dalších faktorů, dostaneme se až na číslo 4,17 miliard. Podle slov Davida Ginsborga, podílejícího se na odhadu ceny nemovitosti, bylo však poměrně složité zjistit přesné údaje. Spousta věcí a vybavení byla vytvořena na zakázku, což znemožnilo důkladnou kalkulaci.
Mohlo by vás zajímat
Například kruh tvořící obvod budovy je vysázen borovicemi z Mohavské pouště, doprovázenými speciálně navrženým sklem. Až takto daleko Apple zašel, aby dodal svému novému domovu šmrnc. Všemi těmito zmíněnými kuriozitami se Apple Parku povedlo dostat do žebříčku nejhodnotnějších budov světa, ve kterém jsou například i One World Trade Center, mrakodrapy Abraj Al Bait nebo Velká mešita v Mekce, jež se odhaduje na závratných 100 miliard dolarů. Nicméně není zlato vše, co se třpytí. Toho si byl Apple také vědom, a tak se rozhodl využít svou daň z pozemku, činící zhruba 40 milionů ročně, k veřejnému blahu.
https://youtu.be/JHi-WGFGWek
Celých 25% z této částky jde na místní základní školu, 15% hasičskému sboru a na útratu získá město 5%. Dobrý skutek je zároveň vyvážen tím, že ještě před výstavbou komplexu Apple zaplatil 5,85 milionů dolarů fondu pro dostupnější bydlení a 75 milionů společnost vydala na zlepšení infrastruktury. Co na dobrodějské záměry říkáte? Že by technologičtí giganti přece jen nebyli až tak špatní?
