Steve Jobs nebyl typickým technologickým geekem, ale měl zálibu také v umění a filosofii. Zájem o tyto oblasti se významně odrazil ve způsobu, jakým později Jobs vedl Apple, i v jeho vlastním přístupu k životu. Jobs byl také náruživým čtenářem. Které knihy pro něj byly nejvíce inspirující?
Fotogalerie
William Shakespeare: Král Lear
Svému životopisci Walteru Isaacsonovi se Steve Jobs kdysi svěřil s tím, že ke konci svých středoškolských studií začal intenzivněji poslouchat hudbu, a začal se také více věnovat četbě knih, které se netýkaly technologií. Byly mezi nimi i divadelní hry Williama Shakespeara – Jobs si podle svých vlastních slov zamiloval především Krále Leara. Daniel Smith, autor knihy „How to Think Like Steve Jobs“, označil Krále Lear za „příběh, který může být pro každého aspirujícího ředitele společnosti fascinující“.
Herman Melville: Moby Dick
Epický příběh o bílé velrybě zaujal Steva Jobse v době jeho dospívání. Walter Isaacson tvrdí, že ústřední postava knihy, kapitán Achab, toho má s Jobsem hodně společného. Oba například dávali přednost učení nových věcí na vlastní pěst před spolehnutím se na různé instituce. Steve Jobs sice nastoupil na vysokou školu, studia ale relativně brzy zanechal.
Sbírka básní Dylana Thomase
Jobs byl kromě jiného také milovníkem poezie – v době studia na střední škole si zamiloval verše známého velšského básníka Dylana Thomase. Jobsovou oblíbenou básní byla údajně „Do not go gentle into that good night“ (na internetu lze najít její český překlad od Pavla Šruta či Václava Pinkavy). Dylan Thomas tuto báseň složil pro svého umírajícího otce.
Ram Dass: Be Here Now
Počátkem sedmdesátých let minulého století zahájil Steve Jobs svá studia na Reed College, elitní umělecké škole v oregonském Portlandu. Netajil se tím, že v té době koketoval s LSD, a tuto zkušenost označil za velmi cennou. Kniha „Be Here Now“ v Jobsovi mimo jiné vzbudila lásku k meditaci a východní filosofii. „Změnila mě i řadu mých přátel,“ prohlásil Jobs.
Frances Moore Lappe: Diet for a Small Planet
V průběhu prvního roku studia na Reed College se Jobsovi dostala také do rukou kniha s názvem „Diet for a Small Planet“. Čím pro něj bylo „Be Here Now“ po duchovní stránce, tím se pro něj „Diet for a Small Planet“ stala po stránce výživy a přístupu k jídlu. Po jejím přečtení se Steve Jobs zcela vzdal masa a vsadil na vegetariánskou stravu, bohatou na bílkoviny.
Arnold Ehret: Mucusless Diet Healing System
Steve Jobs byl mimo jiné proslulý svou zálibou v půstech a ovocných či zeleninových šťávách. V tomto směru ho inspirovala také kniha „Mucusless Diet Healing System“, doporučující praktiky, jako je přerušovaný půst se šťávami. Jobs se po přečtení knihy stal na jistou dobu „výživovým extrémistou“ – podle svědectví některých přátel byl schopný se tak dlouho živit pouze mrkvemi, až se to začalo odrážet na barvě jeho pleti.
Paramahansa Yoganand: Autobiography of a Yogi
Knihu „Autobiography of a Yogi“ si Jobs přečetl poprvé ještě na střední škole, o několik let později se k ní vrátil v průběhu svého pobytu v indických Himalájích. Zde ji zanechal některý z předchozích návštěvníků. Jobs si ji podle svých slov tehdy přečetl hned několikrát po sobě, protože „tam nebylo moc co dělat“. Nakonec se ke knize vracel pravidelně každý rok.
Shunryu Suzuki: Zen Mind, Beginner’s Mind
Když se Steve Jobs vrátil ze svého pobytu v Indii, jeho zájem o meditaci ještě více vzrostl. V Kalifornii byl v sedmdesátých letech velmi populární zenbuddhismus, který byl Jobsovi hodně sympatický. Začal navštěvovat kurzy, které vedl japonský mnich Shunryu Suzuki, a kniha tohoto autora Jobse definitivně vtáhla do světa zenu. Steve Jobs později ve svém životopise uvedl, že ho zenbuddhismus výrazně ovlivnil, a že jednu dobu dokonce uvažoval o vstupu do jednoho z klášterů v Japonsku.
Clayton M. Christensen: The Innovator’s Dilemma
Z knihy „The Innovator’s Dilemma“ Claytona M. Christensena si Steve Jobs podle svých slov odnesl ponaučení, že „kanibalismus je nutnou součástí růstu“. Jakkoli může znít tato věta děsivě, v praxi to znamená, že obzvláště v oblasti technologií by se firmy neměly bát posouvání kupředu, a že by měly být schopné vzdát se v zájmu pokroku i úspěšných produktů. Držet krok s dobou a být dokonce o kus napřed může být někdy těžké, pro úspěch je to ale nezbytné.
Richard Maurice Bucke: Cosmic Consciousness
Další knihou, která Steva Jobse výrazně ovlivnila, byla „Cosmic Consciousness“ Richarda Maurice Buckeho. Jobs se k její četbě dostal v době studia na Reed College. V díle, zabývajícím se osvícením, Bucke nastiňuje tři formy vědomí: prosté vědomí zvířat a lidí; sebeuvědomění lidí, zahrnující rozum a představivost, a kosmické vědomí, přesahující faktické porozumění.
Lama Anagarika Govinda: Cesta bílých oblaků
Buddhismus byl významnou součástí dospělého života Steva Jobse, a jeho zenový směr měl vliv například na jednoduchý design Apple produktů. Cesta bílých oblaků je autobiografií jednoho z posledních cizinců, kteří procestovali Tibet před čínskou invazí v roce 1950. Kniha poutavou formou popisuje zkušenosti, které její autor získal při svém poznávání tibetské kultury a tradic.
Christopher Isherwood: Ramakrishna and his Disciples
V mládí se Steve Jobs začetl mimo jiné také do knihy Christophera Isherwooda „Ramakrishna and his Disciples“. Vypráví o životě hinduistického světce Srí Ramakrishny Paramahamsy, a poprvé byla vydána v roce 1965. Autor se v ní snaží čtenářům přiblížit život tohoto světce a jeho duchovní výuku a výchovu.
Chogyam Trungpa: Cutting Through Spiritual Materialism
Kniha Chongyama Trungpy patřila mezi další díla, která významně ovlivnila přístup Steva Jobse k životu, duchovnu a filozofii. Publikace z počátku sedmdesátých let popisuje obvyklé překážky a nástrahy, se kterými se člověk může na své duchovní cestě potkat. Podstatou knihy je myšlenka, že ego je pouhá iluze, a důležitá je existence samotná.
George Ivanovich Gurdjieff: Meetings With Remarkable Men
Kniha George Ivanoviche Gurdjieffa, vydaná poprvé v roce 1963, vypráví o významných lidech, se kterými se její autor setkal v průběhu svého cestování napříč střední Asií. Gurdjieff je duchovní učitel řecko-arménského původu a jeho kniha se v roce 1979 dočkala také svého filmového zpracování.
Nebolo tych knih 22?
Škoda, že jako člověk, stál za starou belu, dle svědectví okolí a jeho nejbližších. Kdyby si z těch duchovních knih, vzal alespoň něco… ale možná, že nakonec se přece jen změnil, protože znám dost egoistyckých, sobeckých a zaslepených kreténů, kteří se taky probudili….
Podle informaci, co kolem neho jdou, bych s nim teda delat nechtel. Clovek co okrade kamarada Woze – vyraznene chytrejsiho, neni ten, ke kteremu bych vzhlizel. A zjevne nejvic ho inspirovala kniha – jak se svepomoci zbavit rakoviny slinivky za 22 dni.
Budte bez starosti, on by s vami také nedělal :) q
To nemuzete vedet, pane Zavrele.