V dnešním článku navážeme na představení datového úložiště z první části tohoto testu, kdy jsme si jednotku QNAP TR-004 představili. V tomto článku se podíváme na to, jaké konkrétní možnosti nastavení máme dostupné, co v praxi znamenají a jak se nastavují, ať už skrze software, nebo nainstalovaný hardwarový přepínač.
Po jednoduché (a v případě klasických 3,5″ disků také bezšroubkové) instalaci disků je třeba nastavit, v jakém režimu hodláme diskové pole využívat. K tomu slouží jak software, který si do svého Macu/PC můžete stáhnout, tak speciální selektor na zadní straně zařízení. Obsahuje tři dvoupolohové páčky, jejichž zvolená kombinace určuje nastavení RAIDu a dalších funkcí. V základním nastavení jsou všechny tři spínače v pravé poloze, což znamená, že je zařízení řízeno jen skrze software. Dalšími kombinacemi jdou však navolit režimy jako Individual, JBOD, RAID 0, RAID 1/10 či RAID 5. Návod na fyzické přepínání režimu je nalepený na horní straně zařízení.
V případě softwarového ovládání potřebujete QNAP External Raid Manager, který je dostupný jak pro macOS, tak pro Windows. Zde je k dispozici celková správa disků, kde můžete vidět jejich kapacitu, stav, způsob zapojení a skrze tento nástroj se nastavuje také způsob použití. Vše je velmi přehledné, intuitivní a nevyžaduje příliš velkou znalost problematiky. Prostě si vyberete typ zapojení disku, zvolíte jednotlivé disky pro toto zapojení a nastavení aplikujete. QNAP TR-004 disky připraví, následně je stačí jen naformátovat (přes systémový nástroj) a je hotovo.
Režim Individual je velmi prostý, úložiště v zařízení jednoduše odpovídá kapacitě a počtu použitých disků. Když nainstalujete čtveřici dvouterových HDD, budete mít 4x2TB úložného prostoru. Režim JBOD vytvoří z celkového diskového pole jedno velké úložiště, na které se postupně zapisují data, bez jakékoliv formy zabezpečení. Tento režim doporučujeme pouze v případě, kdy je celé pole zálohované na dalším zařízení. Následují jednotlivé RAIDy, kdy číslovka uvádí specifický typ zapojení s ochranou dat (mimo RAID 0).
RAID 0 vytvoří společné diskové pole, na rozdíl od JBOD je však provázané a data se zapisují „na přeskáčku“ na všechny propojené jednotky. Jedná se o nejrychlejší režim co se týče přenosových rychlostí, zároveň je však také náchylný ke ztrátě dat neboť při poškození jednoho disku dojde ke znehodnocení celého pole.
RAID 1/10 je nastavení, kdy polovina kapacity diskového pole slouží jako záloha pro druhou polovinu, na kterou se ukládají data (klasické zrcadlení). Pomalejší, ale za to daleko bezpečnější varianta pro vaše data.
RAID 5 je pak takový hybrid, který vyžaduje alespoň tři zapojené disky do diskového pole. Data se ukládají na všechny tři disky, které zároveň slouží i jako vzájemná záloha pro potřebu při náhodném poškození jednoho z disků. Zápis je pomalejší, čtení je však rychlé. Kompletní testy přenosových rychlostí vám přineseme v příštím a zároveň posledním díle této mini-série.
Z bezpečnosti je asi nejvhodnější RAID 5, že? Protože raid 1/10 sice zrcadlí disky, ale když se soubor na jednom disku poškodí, vyzrcadlí se i chyba na druhý disk, takže tím pádem, přijdu o ten soubor, ne?
Právě pořád mě láká, nĚco takového si pořídit, protože:
1. jsem líný zálohovat
2. souvisí i z bodem 1, nebaví mě v záložních discích prohledávat, přesouvat, aktualizovat….
Takže to u mě vypadá tak, že občas zálohuju něco, takže připojím disk, zazálohuji /zkopíruji potřebné soubory (které mám zároveň i v PC) a neřeším nic. Pohoda. Ale jak píšu, zálohuju jen občas, protože se mi nechce vytahovat exterňáky a zároveň mám na nich trošku „bordel“, takže musím popřipojovat po delším čase všechny, prolézt je, co kde mám a v jakém stavu a popřípadnĚ stará data/zálohy smažu a nahraju nové zálohy.
Proto pořád zvažuju nějakou tu NASku (nyní nemyslím, přímo tento zde uváděný produkt, který je spíš předražený USB box na 4 disky).
Raid neni zaloha, pokud si neco smazes, zasifruje ti to vir nebo rozbije nejaka aplikace tak o to prijdes. Raid je jen uloziste, ktere te (krom R0) chrani proti selhani jednoho/vice disku.