Sony nás před víkendem velmi příjemně překvapila, jelikož konečně vydala aplikaci Remote Play pro iOS zařízení. Všichni majitelé jablečných mobilních zařízení a PlayStationu 4 tak konečně mohou své hry z konzole streamovat do iPhonu či iPadu. My jsme vám již přinesli návod, jak tuto funkci zprovoznit a dnes se podíváme, jak funguje a zda stojí za vyzkoušení.
Mohlo by vás zajímat
Jakožto majitel PlayStationu 4 jsem si samozřejmě nemohl novinku nechat ujít a prakticky hned, jak se v App Storu objevila, jsem jí začal poměrně intenzivně testovat. Proto jsem přesvědčen, že jsem již posbíral dostatečné množství zkušeností, abych vám poreferoval o tom, zda služba stojí či nestojí za to. Hned na úvod však musím říci, že určitě stojí, byť není zcela dokonalá.
Ihned po prvotním zapojení a nastavení se na displeji mého iPhonu X zobrazilo menu PlayStationu 4. Procházení všech nabídek a složek bylo velmi plynulé a nedocházelo k žádným zásekům. Dokonce ani žádné opoždění oproti zobrazení na televizi nebylo při přímém porovnání znát, což bylo dobré znamení, protože právě zpoždění přenosu obrazu bylo mou největší noční můrou. Především u stříleček a sportovních her by totiž šlo o velký handicap, což se také bohužel následně potvrdilo.
Dualshock je Dualshock
Už v návodu jsme vás informovali o tom, že nebude možné použít ovladač Dualshock, pokud chcete hrát na vašem primárním účtu. To je velké mínus, jelikož možnost hrát s oficiálním ovladačem určeným přímo pro PS4 by jistě uvítal každý hráč. Zbývají tedy dvě možnosti – spokojit se s dotykovým ovládáním, nebo použít ovladač určený pro iPhone s certifikací MFI (Made For iPhone). První jmenovaná možnost je ideální pro nenáročné hry s jednoduchým ovládáním. U nich nenastal žádný problém a po chvilce trénování jsem si na nezvyklé dotykové ovládání zvykl a hrálo se mi dobře.
Takto vypadá připojení k Remote Play a následné zobrazení obrazu z PS4:
Fotogalerie
Pro náročnější hry – typicky ty sportovní nebo akční střílečky – je ovladač téměř nutností. S dotykovým ovládáním si jednak člověk prsty zakrývá displej (pokud využíváte zobrazení na šířku, při zobrazení na výšku jsou ovládací prvky pod zobrazením displeje, avšak ten zabírá pouze zhruba třetinu přední části iPhonu), ale také není schopen dostatečně rychle reagovat. A u těchto her občas docházelo i k obávanému zpoždění obrazu. Nešlo o žádné velké prodlevy, ale například u fotbalové Fify je znát každá desetina sekundy zpoždění. To je ale víceméně vše, za co Remote Play sbírá negativní body. Herní ovladač totiž dokáže zastoupit prakticky ve všem ostatním, což je rozhodně příjemné.
Podtrženo, sečteno – Remote Play je skvělou službou, kterou však naplno využijete jen u některých her. Půjde zejména o nenáročné menší hry s jednoduchým ovládáním. U nich vám nebude vadit dotykové ovládání ani lehké opoždění v přenosu obrazu. U náročnějších her, které vyžadují rychlé reakce, bude dotykové ovládání i latence problém a spíše tak Remote Play pro tento typ her nedoporučujeme.
K čemu to vlastně je? jedinou výhodu vidím jen např hry pro 2 kdy nemáte 2 ovladače. Jinak jsem myslel že to bude fungovat vzdálěně, například hrát z práce, autobusu. Pravděpodobně nefunguje pokud nejsem na stejné wifi.