Řadu let před tím, než se svět mohl začít radovat z iPadu či iPhonu, vydala společnost Apple svůj Newton MessagePad 120. Stalo se tak přesně 30. ledna 1995. Newton měl pro své majitele představovat více než jen obyčejné PDA. Chlubit se mohl nejenom zbrusu novým, vylepšeným operačním systémem Newtno OS 2.0, ale také řadou báječných funkcí. Proč se nakonec nestal očekávaným hitem?
Newton MessagePad 120 umožňoval svým majitelům nejenom pořizovat poznámky, zaznamenávat události do kalendáře a provádět úkony, obvyklé u digitálních osobních asistentů. Apple ho obohatil navíc ještě o náznak umělé inteligence, díky které si uměl poradit i s větou „oběd s Johnem ve středu v poledne“ a zanést do kalendáře příslušnou událost. Umožňoval také přenos dat prostřednictvím infračerveného senzoru.
Newton byl digitálním dítětem tehdejšího ředitele společnosti Johna Sculleyho. Měl představovat revoluční, převratný, všemi žádaný produkt. „Byl to Sculleyho Macintosh,“ uvedl marketingový manažer Applu Frank O’Mahoney v rozhovoru pro knihu The Apple Revolution. „Byla to pro Sculleyho příležitost udělat něco, co udělal Steve, jen v jiné kategorii.“ Když v roce 1995 přišel na svět Newton MessagePad 120, Sculley již v Applu více než rok nepracoval, stále se ale jednalo o jeho projekt.
MessagePad 120 s kódovým označením „Gelato“ byl následovníkem původního MessagePadu a MessagePadu 100 a 110. Uživatelé jej mohli zakoupit v 1MB a 2MB variantě, disponoval 20MHz procesorem ARM 610 a 4MB ROM. S příchodem operačního systému Newton OS 2.0 Apple opravil několik chyb a zavedl nový software pro ruční psaní. MessagePad 120 také umožňoval rozpoznání skic, provedených na jeho obrazovce.
Za své funkce se MessagePad ve své době rozhodně stydět nemusel. Problémem však byla konektivita. Apple své PDA vyslal do světa v době, kdy ještě připojení k internetu nebylo masově rozšířenou záležitostí – a je to právě internetová konektivita, ze které Newton mohl teoreticky nejvíce těžit. V roce 1995 stál MessagePad 120 599 dolarů, dalších 109 dolarů si uživatelé museli připlatit za aktualizaci softwaru. Na počátek druhé poloviny devadesátých let minulého století se zkrátka jednalo o příliš málo muziky za mnoho peněz.
Newtona jsem v té době měl, stál kolem 700 dolarů (verze 120). „psaní“ bylo trochu komplikované, člověk se musel naučit přesně definované znaky jendotlivých písmen a pak to fungovalo docela dobře. Jinak hračka…. nepříliš použitelná
No ja som mal Newtona 130 a bol prudko použitelný. Existoval NewtonWorks-balík ako dnes napríklad iWork, dalo sa s toho bežne faxovať, existovali GPS moduly, cez IR port som bežne tlačil na HP tlačiarni. Softu bolo požehnane a dodnes fanatici tohto zariadenia píšu soft pre toto nadčasové zariadenie. Používal sa už v tej dobe v skladoch, doktori v nemocniciach atd. Bol to taký predchodca iPhone, iPadu, len predbehol dobu. A rozpoznávanie písaného rukou-učil sa postupne vaše ťahy, keď som ho predal, tak moje písmo už poznal na 95% a prevádzal ho do tlačenej podoby. Velmi sofistikované zariadenie, len SJ zrušil po návrate preto, lebo to bolo dieťa Scullyho a nie jeho. Ale aj tak si osobne myslím, že pri vývoji iPadu sa nechal silne inšpirovať. Aj vytiahnutie zástupcu appky s Docku v MacOSX a následne rozplynutie v obláčik bolo prevzaté s Newtona. Ten mal tiež dock dole a vymazanie prebiehalo podobne. Jo, nebol to taký neúspech ako sa zdalo.