Sony plánuje pro letošní rok celkové navýšení výroby 3D kamerových senzorů, a to z velice jednoduchého důvodu. Jak vysvětluje magazín Bloomberg Quint, poptávka po těchto senzorech se ze strany výrobců telefonů neustále navyšuje a ani samotný Apple není v tomto ohledu výjimkou. Navýšení výroby se netýká pouze předních, ale také zadních kamer, přičemž Sony současně pracuje na samostatných softwarových nástrojích určených pro vývojáře, kteří se tvorbou 3D snímků zabývají.
Nejlepším příkladem využití je TrueDepth kamera od Applu, která je schopna spolehlivého 3D skenování. Díky tomuto nemá kamera jakýkoliv problém s idetifikací obličeje, či celého tělo. Tento senzor tvoří základ autentizace Face ID a nalezneme jej v každém jablečném telefonu, počínaje iPhonem X, kde nahradil všem dobře známou čtečku otisků prstů, Touch ID.
Prohlédněte si funkci Face ID v galerii:
Tyto zprávy přicházejí jako na zavolanou, jelikož Sony v průmyslu mobilních fotoaparátů začínal značně pokulhávat. Od roku 2015 již nepřicházela žádná revoluční vylepšení, která by v okamžiku přesvědčila oko běžného uživatele k případné koupi. Celková poptávka zatím není konečná a není jisté, zdali zájem o 3D senzory bude dostatečný. Dle analytické společnosti IDC v roce 2018 totiž klesla celkova poptávka o 3 % a letošní růst je nastaven na pouhých 2,6 %. Ředitel divize senzorů společnosti Sony, Satoshi Yoshihara, sdělil, že přestože se v poslední době rozvíjí trend tří nebo více kamer, i tak budou zařízení v kombinací s jejich technologií vyžadovat pouze dva 3D čipy.
Jste zastánci autentizace pomocí Face ID? Nebo stále důvěřujete více staré známé metodě Touch ID, která skenovala otisky prstů? Dejte nám vědět váš názor do komentářů.
Zatím nikdo pořádně nerozebral bezpečnost laserového projektoru, který FaceID používá, pro zrak. Jen se objevilo pár stížností uživatelů, že jim to způsobuje podráždění očí. Je to prostě příliš nové a málo vyzkoušené. TouchID je z tohoto pohledu bezpečné.
Bezpečnost řádně rozebraly instituce, které schvalují bezpečnost regulovaných produktů při uvádění na trh. V našem případě ono „CE“.
V podobných situacích často nebývá problém v maximálním množství, ale ve vytrvalém opakování malého množství. A to se laboratorně zkoumá špatně (trvá to moc dlouho) a tedy normy se na to moc nedělají (taková zařízení moc dlouho neexistují a nejsou zkušenost). Takže tomto případě CE značka moc neřeší.