V poslední době se mezi IT nadšenci po celém světě velice rozmohl trend s názvem Arduino. Jedná se o open-source platformu s grafickým vývojovým prostředím, která vznikla v roce 2005 v Itálii. Ve zkratce se dá říct, že se jedná o logickou desku s 8bitovým procesorem. Čeho je deska schopna? Všeho. Arduino se dá využít například jako termostat, jelikož do něj naprogramujeme určitý program, který následně dle senzorů vykonává námi požadované operace, čímž funguje téměř stejně, jako zmiňovaný termostat – ten totiž při určité teplotě v místnosti může zapnout například topení. S určitými znalostmi a notnou dávkou trpělivosti si pomocí Arduina můžete postavit dokonce i robota.
Mohlo by vás zajímat
Jak začít?
V prvé řadě potřebujete vlastnit váš jedinečný obvod. Na výběr máte hned z několika desek, které se neliší jen svými rozměry, ale taktéž počtem pinů, procesorem nebo kompatibilitou s různými přídavnými deskami, ke kterým se za chvíli dostaneme. S výběrem vám velmi dokáže poradit Alza, jelikož na ní nalezneme veškerá a zcela funkční Arduina v nejlepší možné kvalitě. V čem je nadále schopna velice efektivně pomoct, je nabídkou takzvaného Starter kitu. Ten obsahuje mimo vývojové desky Arduino UNO taktéž knihu s několika návody, nepájivé kontaktní pole (které dokáže nesmírně usnadnit práci lidem, kteří se neřadí mezi milovníky pájení), různé drátky, diody a spoustu ostatních, nesmírně důležitých komponentů. Pokud již své Arduino vlastníte, je nutno nainstalovat vývojové prostředí. Jelikož to je naprogramováno v Javě, je dostupné na všech možných platformách a stáhnout si jej můžete zde. Zdali máte vše připraveno a svou desku propojenou s počítačem, nezbývá nic jiného, než se pustit do psaní kódu.
Fotogalerie
Váš první program
V prvé řadě musíte ve vývojovém prostředí nastavit typ vaší desky. Toho docílíte kliknutím v horní části obrazovky na Nástroje a následně Vývojová deska, kde už jen stačí vybrat tu vaši. V každém mně známém jazyce se začíná typickým „Hello World!“ programem. Jelikož Arduino nedisponuje klasickým displejem (ono vlastně standardně nedisponuje žádným), první program je „zobrazen“ pomocí LED diody. K tomuto je využit tento krátký kód, který soustavně vykonává tutéž repetitivní funkcí – bliká s diodou. Kód si taktéž můžeme otevřít přímo z vývojového prostředí, kde spolu s ním naleznete všechny ostatní základní programy. Ty nalezneme v záložce Soubor a otevřením nabídky Příklady.
Takto by následně měl vypadal váš první program:
Čeho všeho je Arduino schopné?
Zdali jste se dostali až sem a celý koncept Arduina vás zaujal, pravděpodobně mi v následujících řádcích nebudete ani věřit. Na světě existují lidé, kteří díky této obyčejné desce dokázali neskutečné divy. Pro komplexnější programy však nestačí pouhé Arduino. To totiž někdy musí být doplněno takzvanými přídavnými deskami, které fungují na bázi rozšiřujících modulů. Například zakoupením Ethernet Shieldu si můžete vybudovat váš vlastní WebServer, díky němuž můžete následně ovládat své Arduino skrz prohlížeč.
Pokud byste však v sobě našli skutečnou dávku entuziasmu, budete schopni tvořit bezkonkurenční věci. Již nyní je internet plný několika videí, kdy pomocí pro někoho „hloupé desky“ byl vytvořen již zmiňovaný plně funkční robot nebo zařízení, díky něhož můžete váš vlastní kávovar ovládat pomocí hlasu. Za absolutní skvost v tomto oboru považuji práci mého učitele, který si dokázal postavit vlastní 3D tiskárnu, přičemž její mozek netvoří nic jiného, než vývojová deska Arduino.
„Ve zkratce se dá říct, že se jedná o logickou desku s 8bitovým procesorem.“ – Arduino NIE JE doska, je to platforma pre jednoduché programovanie mikrokontrolérov. Samotné Arduino Uno využíva archaický 20 rokov starý predražený uC ATmega328p. Dnes sú na trhu dostupné lacnejšie, rýchlejšie, silnejšie a menej energie žravé riešenia, napríklad dnes už pomerne starý STM32F103C8T6 z aliexpressu za $1 alebo ESP8266 (resp. jeho dvojjadrový nástupca ESP32) s WiFi konektivitou. Používať AVR v roku 2018 je nezmysel.
Clanek o ardu, ale na videu kafematu pouzivaj RPI ;-)
Zas tak cerne bych to nevidel. Atmel (nyni uz Microchip) sve procaky predelava, napr u rady mega Ackove modely. Chip je navenek „stejny“, ale vyrobeny novou technologii, takze nizsi spotreba, vetsi rozsah napajeciho napeti atd. A proc stale 8bity? Protoze sou tak jednoduche a na mnoho veci proste staci. Kazdopadne co bych vytkl ardu je ten jejich zplacanej jazyk (wiring). Programovat v C tyhle procaky neni o moc slozitejsi a pritom C (ansi-c) je normalizovane. Co se tyka STM, tak si myslim ze se vyautovavaji absenci uceleneho IDE. ESP8266 ani nebylo puvodne zamysleno jako samostatny uzivatelsky programovatelny uP, ale jen modul na wifi, to se smz zmenilo s esp32, nicmene opet programovani pres ardu ide, nebo uPython, vse plne pochybne fungujicich funkci. Mbed zas jen hromade funkci, ktere ne vzdy delaj co maj. Takze pokud ma neco fakt fungovat a chce to mit uzivatel pod kontrolou, tak 8bit programovany v C neni nejhorsi volba ;-)