5. říjen je pro mnoho jablečných fanoušků spojený s velkým smutkem. Přesně před 7 lety totiž zemřel otec Applu, Steve Jobs. Člověk, který změnil technologický průmysl, se nezapomenutelným způsobem zapsal do života spousty lidí, kteří na něj v tyto smutné dny vzpomínají. Jejich vzpomínky vám přinášíme v následujících řádcích.
„Mezi největší požitky, které jsem za čtyřicet let přátelství se Stevem zažil, patří společné procházky – většinou z jeho domu na mražený jogurt nebo smoothie,“ vzpomíná Jobsův přítel Larry Brilliant, který v minulosti působil například ve Světové zdravotnické organizaci. Steve Jobs byl svou zálibou v procházkách proslulý, což potvrzuje i svědectví Larryho Ellisona z Oracle. Ten vzpomíná na to, jak se trasa procházek zkracovala spolu s tím, jak Stevovi kvůli nemoci ubývaly síly.
Postupem času procházky ustávaly a Steve byl odkázán jen na vlastní postel. Ani tam se ale před světem – respektive před svými spolupracovníky a přáteli – neuzavíral, a na návštěvy mohl přijít téměř kdokoliv z tohoto okruhu. Ron Johnson Jobse navštívil poslední neděli před jeho odchodem z tohoto světa. Dveře místnosti byly vždy otevřeny. Johnson vzpomíná na to, jak vešel, pozdravil, a posadil se na kraj Stevovy postele, kde s ním asi dvě hodiny konverzoval. „Nebyl jsem přímo v okruhu jeho nejbližších, ale v tom dalším zcela určitě. Měli jsme neuvěřitelný vztah a absolvovali jsme plno intimních, hlubokých konverzací na duchovní témata.“
„Ke konci svého života vypadal, že se hodně změnil,“ vzpomíná na Jobse Steve Wozniak.“Ve své mysli se často vracel zpět v čase, dokonce i do dob před Applem.“ John Markoff potvrzuje, že Jobs byl na sklonku svého života velmi sentimentální: „Nějak jsme se dostali k tomu, jak významný byl pro něj okamžik, kdy si vzal LSD. Řekl, že to byla jedna ze dvou nebo tří nejvýznamnějších událostí v jeho životě,“ dodává. Ron Johnson si zase vybavuje pomalou, smířlivou atmosféru, v níž s Jobsem vzpomínal na vše, co společně podnikli. „Vzpomínám si, jak jsem na konci řekl ‚Děkuji‘,“ vypráví. „On řekl totéž, a já jsem ho objal,“ dodává.
„Zemřel ve středu 5. října 2011,“ vypráví Mike Slade. „Byl jsem konsternovaný, když zemřel; vůbec jsem to nečekal. Byl jsem v šoku z toho, že zemřel. Řekl mi, že má ještě rok. A najednou byl mrtvý“. Mona Simpson vzpomíná na poslední Stevova slova:“Oh, wow! Oh, wow! Oh, wow!“. Jen málokoho asi nezajímá, co bude po životě. Blízcí přátelé a spolupracovníci Steva Jobse vzpomínají na jeho víru v reinkarnaci. „Jednou z knih, které měl opravdu rád, byla Cesta bílých oblaků o tibetské reinkarnaci,“ vypráví Dan Kottke.
Mike Slade obdržel den po Stevově smrti e-mail od jeho ženy s dotazem, zda se zúčastní malého obřadu, který pořádá. „Šel jsem tam. V Silicon Valley byl opravdu horký, podivný den,“ vzpomíná Slade. „Bylo to velmi krátce po jeho smrti, ve všech to ještě rezonovalo. Nebyla to jedna z těch věcí, která lidem pomůže dát se zase dohromady. Byla tam velmi malá, ale velmi různorodá skupinka: byl tam Bob Iger, Lee Clow, který četl ‚The Crazy Ones’, Stevova biologická sestra Mona Simpson; všechny jeho děti; Laurene; jediní lidé z Applu, které si vybavuji, byli Jony Ive, Eddy Cue a Tim Cook…“.
Větší pietní akce se konala na Stanfordu – zde ale už nešlo jen o malou skupinku lidí. „Byl tam Clinton. Plno miliardářů, plno slavných lidí,“ vzpomíná Jon Rubinstein, a John Markoff dodává, že se zúčastnila i Joan Baez, George Lucas, Bill Gates nebo John Warnock. Dan Kottke a Alvy Ray Smith ale přiznávají, že nebyli pozváni, a Steve Wozniak dodává, že se nedostavil. Mike Slade vzpomíná na řeč, kterou sepsala a pronesla Jobsova žena Laurene, Ron Johnson podotýká, že její podání bylo opravdu elegantní.
Vzpomínky blízkých Steva Jobse na jeho poslední dny pochází z knihy „Valley of Genius“, v níž její autor Adam Fisher shromáždil více než dvě stovky rozhovorů, vyprávějících necenzurovanou historii Silicon Valley.
keby tu bol Steve dnes, iPhone by bol len jeden bez kompromisov a s vykonnym adapterom v baleni, s najlepsim fotakom a ziadne pluskove padla by neboli, obycajny ipad by bol na urovni a nie bez antireflexnej vrstvy, macbook air by bol nahradeny kvalitnym modelom s retinou a urcite by bol aj ipod shuffle ale v modernej podobe, v baleni iPhonu by boli bezdrotove sluchatka, fotak by nikdy nevytrcal z iPhonu a hlavne by sme mali pravidelnejsie novy vzhlad iPhonu, MB Pro 15 by nestal viac ako iMac 5K, a urcite by sa nepredavali redukcie pre iPhone aby sa mohol pripojit ku novemu MacBooku (to je proste zlodejina)
niekedy mi chyba a to som ho nepoznal, mam tiez cit pre dizajn a dokonalost, zial v tomto disharmonickom svete je to tazke presadit, mat svoj nazor, osobnost a byt jedinecny a nie kopia niekoho ineho je pre mnohych tazke
kazdopadne vdaka jeho riadeniu dnes mame zivot o akom sa nam pred 10-15 rokmi ani nesnivalo, mnozstvo peknych spomienok, fotiek, zazitkov ktore boli vdaka nemu a ludom ktori ho obklopovali, dokonalost iPadu a po iOS 12 aj iPhonu je dychberuca, Mac ma este co dohanat,
Keci v kleci a ty nemají cenu. Sorry
Nevim, co by dnes udelal Jobs, ale neco mi rika, ze kdyz by mu ukazali inzenyri Applu “The Notch”, tak by bylo chvilku ticho a nasledne by je bylo slyset jak sbihaji po schodech zpatky do svyho kanclu, v tichosti prepracovat navrh a kazdej pres celou tvar stopy po facce jak vrata.
Buď v klidu to ti říká tvůj chorej mozek😂
Z tebe sem uplne v klidu, to se neboj.
Přesně. Stevovi vadil i špatnej odstín barvy v „blbý“ ikoně, natož pak absurdní výřez v displeji. Pokud si nějaká technologie žádá ještě svůj čas na to, aby byla dokonalá, tak by měli počkat. Bohužel je u Applu v poslední době zvykem uvádět věci, který ješte nejsou ready.