Za několik týdnů by měla vyjít kniha „Small Fry“ Lisy Brennan-Jobs, prvorozené dcery spoluzakladatele Applu Steva Jobse. Brennan-Jobs se ve svém díle zaměřila především na svůj nepříliš jednoduchý vztah s otcem. V rámci propagace knihy poskytla Lisa rozhovor, v němž obsah své publikace přiblížila veřejnosti.
Není těžké uhodnout, že většina vzpomínek, o které se Lisa ve své knize podělila, souvisí s emočním chladem jejího otce. Zároveň ale trvá na tom, že kniha nemá na Jobse vrhat špatné světlo, a že ji chtěla pojmout spíše jako rodinný portrét. Na knize „Small Fry“ začala Lisa Brennan-Jobs pracovat v roce 2011, nedlouho poté, co její otec zemřel.
Kniha nevypráví výhradně jen o Jobsovi, ale i o Lisině matce, Chrisann Brennan. Ta je zde vyobrazena jako volnomyšlenkářka, která plně podporovala kreativitu své dcery. Lisa svou matku popisuje také jako impulsivní, horkokrevnou osobu. Chrisann Brennan již knihu četla a přiznává, že to pro ni nebylo lehké.
Lisa v knize mimo jiné popisuje, jak problematicky Jobs zacházel s penězi. „Občas se prostě na poslední chvíli rozhodl, že něco nezaplatí,“ píše, a dodává, že byl schopný odejít z restaurace bez zaplacení účtu. Když Lisina matka objevila dům podle jejích představ a požádala Jobse, aby ho jí a Lise koupil, Steve souhlasil, že je opravdu hezký, ale koupil ho pro sebe a nastěhoval se do něj i se svou ženou Lauren.
V knize jsou ale také zmíněny šťastné chvilky, v nichž hlavní roli hrála Jobsova spontaneita a netradiční smýšlení. Když Lisa odletěla na školní výlet do Japonska, Jobs se zde neohlášeně objevil a celý den se jí věnoval. „Bála jsem se ho, ale zároveň jsem cítila rozechvělou, elektrizující lásku,“ přiznává Lisa, a dodává, že by si přála, aby se scéna, popisující společnou jízdu na kolečkových bruslích, stala stejně virální, jako ta, v níž jí Jobs oznamuje, že po něm nic nezdědí. Lisa přiznává, že se jí její otec v samém závěru svého života za všechno omluvil – za to, že s ní netrávil dostatek času, že zapomínal na její narozeniny i na to, že jí častokrát nezavolal zpátky. Jobs jí kdysi řekl, že se k ní nechoval dobře, protože ho nepozvala na svou imatrikulaci na Harvardu, později ale přiznal, že jí dluží omluvu.
Ne nadarmo se říká že čím větší genius tím větší hovado ;) Mě osobně je to jedno a mám pro to částečně pochopení ale takového otce bych nechtěl. Ale tohle prostě k úspěchu patří
Jeden z důvodů proč jsem nesnášel Apple (další byl, že Appl je pro snoby) byl hlavně ten, že Jobs byl prostěbezcharakterní kretén, který se choval jak hovado! Rozhodně, to ale k úspěchu nepatří!
Znám i skromné hodné lidi, kteří jsou úspěšní a nevlezlo jim to do hlavy. Je to o tom, že ale jejich podstata byla dobro.
No, nakonec jsem se nad to povznesl a začal jsem používat Apple. Konečně už není vnímán, jako něco pro snoby :-) Ale i tak mám iPhone v obalu, aby to nikdo hned na první pohled nepoznal.
No jo, hodný člověk to asi fak nebyl, ale vizionář a psychopat… bez toho by asi nebylo možné dosáhnout toho, čeho dosáhl. A velké dávky štěstí, samozřejmě…
To jsou zase kecy. Slyšel, nebo četl jsi někdy sebemenší stížnost od jeho manželky Lauren, nebo od jeho tří dětí, které s Lauren má? Na rozdíl od Lisy a její matky Brennan, s ním byly „každý den“. O Brennan se ví, že je to zapšklá hysterka, která si na Jobsovi především hojila vlastní mindráky, které Jobs prostě nesnášel a pochopitelně se její „výchova“ kompletně promítla i do kopntroverzního chování Lisy. Odsuzovat Jobse na základě „vyjádření“ ženské, kterou si nechtěl vzít, je čistá naivita. Není nic horšího, než zhrzená ženská. P.S.: Štěstí není náhoda.
Aha… Takže lidé co znali Jobse a popisovali ho jako hovado, ho vlastně jen neznali tak dobře, jako jeho manželka Lauren :-D Dobrý
Jaké měl Jobs „štěstí“? Byl „jen“ skvělý vizionář, tím to celé začíná i končí, jako člověk pro dost lidí nestál za nic! Spoustu práce však ODVEDLI LIDI, co pro něj pracovali…. takže tak asi.
Ale klidně si ho idealizuj, přece nikdo by nechtěl používat produkty od „zrůdy“.