iMac slaví dvacet let výročí své existence. Jedná se o milník, který si zaslouží náležitou pozornost. Jen málokterý jiný počítač zanechal v historii světa technologií tak výraznou stopu. Pojďme si v dnešním článku připomenout dvacetiletou historii Macu od prvního modelu až po současnost.
Dvě dekády revoluce
Minulou neděli se iMacy od Applu zařadily do „klubu dvacítek“. Znamená to, že za sebou mají celé dvě dekády hodnotných lekcí a stop, zanechaných v počítačovém průmyslu. Dvě dekády příběhů o designu, funkčnosti, a úspěších i omylech po stránce hardwaru i softwaru. Historie iMaců patří mezi ty nejpestřejší vůbec, především, co se týče designu počítačů. Tak pestrou přehlídku barev i tvarů byste v této oblasti hledali jen velmi těžko.
Na počátku roku 1998 chtěl Apple přispět svou douškou do aktuální nabídky osobních stolních počítačů, o béžové plastové kombinaci monitoru a šasi, která byla v té době běžným standardem, ale nemohla být ani řeč – jakkoli se dosavadní počítače z produkce jablečné společnosti těmto modelům podobaly. Apple zkrátka vycítil příležitost přijít s něčím dosud nespatřeným, a řádně jí využil.
Původní iMac nabízel prvenství hned několik. Byl prvním jablečným počítačem, postaveným v éře masivního rozmachu internetu – s tím souvisí i malé „i“ v jeho názvu. Prvním počítačem, který po stránce vstupů a výstupů přijal tehdy relativně nový standard USB. Prvním počítačem, který ukázal, že takový stroj může být designovým kouskem a cool doplňkem. Designérský tým jablečné společnosti nasadil všechny své síly a výsledkem byl retro-futuristický stroj, který si rychle získal oblibu laiků i odborníků.
Barevný počítač? Proč ne
U prvního iMacu padla volba na barevnou variantu „Bondi Blue“. Název měl kořeny v Bondi Beach v australském Sydney. Počátkem roku 1999 produktovou linii obohatily odstíny Blueberry, Grape, Tangerine, Lime a Strawberry. Zákazníci měli najednou možnost zvolit si počítač nejen na základě technických paramaterů, ale také barevného odstínu. Vyrobit Macy s tělem z odolného, barevného, průsvitného plastu nebyla pro Apple zrovna hračka. Podle tvrzení Steva Jobse tehdy požadované plasty vůbec neexistovaly a odpovědným týmům trvalo celých šest měsíců, než se dopracovaly k tomu, jak dosáhnout zmíněných barevných odstínů.
O rok později se iMacy dočkaly další významné designové změny. Tělo počítačů se zmenšilo, reproduktory zaznamenaly významné vylepšení, Applu se také podařilo zmenšit vnitřní komponenty počítače. K pětici obvyklých barev přibyla varianta Graphite. V roce 2000 byla původní barevná škála nahrazena novými barevnými variantami s názvem Indigo, Ruby, Sage a Snow, verze Graphite se prodávala i nadále. Apple k novým iMacům nabídl svým zákazníkům také novou myš a klávesnici. O rok později přišel Apple s nabídkou iMaců v barevných verzích „Flower Power“ a „Blue Dalmatian“, v červnu téhož roku se jablečná společnost pro jistotu vrátila k variantě „Snow“.
Na tvaru také záleží
V roce 2002 na sanfranciské konferenci Macworld Apple ukázal, že chce iMac inovovat nejen po stránce barev, ale také tvaru. To bylo nutné mimo jiné i v zájmu nahrazení CRT displejů LCD technologií. Apple se rozhodl pro vytvoření zcela jiného designu – iMacy nové generace měly podobu plochého displeje na jednoduchém „krku“.
Nový design byl dokonalým příkladem toho, jak si Apple dokázal poradit s jistým omezením ve prospěch designu. Nový iMac G4 také nepostrádal originalitu a získal si přezdívku „Luxo Lamp iMac“. Někteří viděli i jistou podobnost mezi tímto iMacem a televizorem Philco Predicta z padesátých let. Práce na novém iMacu se Applu rozhodně vyplatila a zajistila tomuto modelu místo v muzeu moderního umění. Nový design se samozřejmě neobešel bez určitých kompromisů – součástí „lampičkových“ iMaců byl větrák, vylepšené Apple Pro reproduktory si zase vyžádaly daň v podobě nevzhledných kabelů navíc.
Od tvůrců iPodu
Jednoduchá věta, propagující příští generaci iMaců, výstižně shrnovala to, s jakou rychlostí ovlivnil podnikání Applu jeho hudební přehrávač. Jablečný iPod se velice rychle stal součástí životů většiny lidí v moderní společnosti a přímo ovlivnil i design větších produktů společnosti Apple. V případě iMacu G5 se Applu podařilo vměstnat výbavu počítače za displej, zatímco mechaniky byly umístěny paralelně. All-in-one iMac G5 byl umístěn na hliníkovém podstavci a se svými dvěma palci tloušťky se „G-pětka“ stala v tehdejší době nejtenčím stolním počítačem na světě. Podobným designem jako iMac G5 – jen s rozdílným použitým materiálem – se pyšnila i nově vzniklá produktová linie jablečných Cinema displejů.
V říjnu roku 2005 se iMac G5 ještě více ztenčil, rozhraní pro vstupy a výstupy bylo umístěné na jeho zadní část. Applu se rovněž podařilo vůbec poprvé do počítače integrovat iSight kameru. Nový iMac G5 se rovněž dodával spolu s infračerveným šestitlačítkovým dálkovým ovladačem pro ovládání médií. K vydání aktualizovaného iMacu G5 došlo jen pár měsíců předtím, než než Apple začal distribuovat iMacy s čipy od Intelu.
All-In-One pro všechny
Podobně jako iPod inspiroval výše zmíněný iMac G5, byla příští generace stolních jablečných počítačů inspirována iPhonem. Velký, lesklý displej, zakomponovaný do černého těla počítače z kombinace skla a hliníků s opravdu minimálním výskytem plastu – ten byl použit jen na záda počítače – doplněný ultratenkou hliníkovou klávesnicí. Přechod ke kombinaci skla a hliníku přinesl Applu nejednu výhodu. Steve Jobs si všiml, že nové modely vypadaly profesionálněji a budí dojem high-endového produktu.
Úspěch, který nové materiály sklidily, vedl mimo jiné v roce 2008 k přechodu od plastů k hliníku i u MacBooku. Další z výhod skla a hliníku je i jejich snadná recyklovatelnost, což patří zejména v současnosti u Applu mezi priority. V roce 2009 vyšel Apple vstříc zejména těm uživatelům, kteří na iMacu pracují s videem, prohlížejí multimediální obsah nebo provozují tvůrčí práci – představil 21,5-palcové a 27-palcové širokoúhlé displeje s LED podsvícením. Apple postupně u dalších modelů zmenšil rámečky, z bezdrátové klávesnice a Magic Mouse se stal standard, zmizel naopak dálkový ovladač.
Ještě dokonalejší
Rozhodnutí Applu ztenčit iMac ještě o něco víc vedlo v roce 2012 k vydání nových modelů. Došlo zároveň k vylepšení displejů, u kterých došlo ke snížení reflexe. „Není úžasné, jak něco nového může způsobit, že předchozí věc najednou vypadá staře?“, ptal se tehdy Phill Schiller. Nové iMace se také zbavily optických mechanik, premiéru si odbyl Fusion Drive, kombinující výkon SSD s kapacitou klasického pevného disku.
U iMaců, vydaných o dva roky později, bylo zásadní novinkou použití Retina displeje, známého z iPhonů a iPadů. V zájmu podpory mnohem lepšího rozlišení musel Apple pečlivě promyslet veškeré detaily, týkající se nových počítačů. V roce 2015 byla představena nová verze Magic Mouse, trackpadu a klávesnice Magic Keyboard, u kterých možnost dobíjení nahradila dosavadní používání tužkových baterií.
Kvalitně a profesionálně
Od dob vydání vůbec prvního iMacu se trh s osobními počítači výrazně změnil. Přibyly nejen nové možnosti, ale spolu s nimi i nároky na konfiguraci počítačů. iMacy si brzy získaly velkou oblibu i v řadách profesionálních uživatelů, kteří jejich výhod, jako byly Retina displeje nebo Thunderbolt konektivita, využívali ve své práci. Snaha Applu vyjít vstříc těmto uživatelům vyústila v roce 2017 k uvedení iMacu Pro.
Osmnáct jader v nejvyšší výbavě, speciálně vyvinutý grafický čip Pro Vega, 4TB SSD nebo třeba displej se 14,7 miliony pixelů tvoří skutečně nadupanou kombinaci. Spolu s výkonnými komponenty bylo potřeba také vylepšit chlazení nového iMacu Pro, které Apple vyřešil dvojicí výkonných ventilátorů, efektivně bránících přehřátí stroje.
Když vedle sebe postavíte první Bondi Blue iMac a nejnovější iMac Pro, na první pohled byste nepoznali, že se jedná o členy jedné a té samé „rodiny“. Příběh jablečného iMacu ze všeho nejvíce zkrátka připomíná nekonečnou evoluci a neustálou cestu k inovaci.
Jen málokterý jiný počítač zanechal v historii světa technologií tak výraznou stopu.
Jo iMac, to je paráda. Tichý, krásný a především funkční.