Charakteristické zvuky jsou nedílnou součástí (nejen) jablečných produktů. Kladli jste si někdy otázku, jak asi vznikl zvuk, který můžeme slyšet při spouštění Macu, nebo zvuk spouště fotoaparátu na iPhonu?
Jim Reekes byl součástí jablečné společnosti již od roku 1980, kdy nastoupil na pozici s názvem „sound designer“. Na kontě má ikonické zvuky, jako je například zvuk při bootování Macu, zvuk spouště fotoaparátu nebo Sosumi. Většinu z těchto zvuků zkomponoval v obývacím pokoji svého domu v San Jose.
Mohlo by vás zajímat
Na počátku byla žaloba
Historii společnosti Apple si lze dnes již těžko představit bez nejrůznějších žalob a soudních sporů. Jeden z nich se týkal přímo jeho názvu a kromě Steva Jobse v něm nefiguroval nikdo menší, než „beatlesovký“ label Apple Corps (detaily si můžete přečíst zde). Cupertinská společnost se musela zavázat k tomu, že nikdy nebude produkovat muziku – když ale k Macům přidala podporu pro nahrávání audia a Midi, právníkům, zastupujícím Apple Corps, se to ani trochu nelíbilo.
Stížnosti se kromě jiného týkaly i pojmenování zvuků v jablečných počítačích – konkrétním trnem v oku byl zvuk s názvem „Xylophone“. „Řekl jsem, že ho můžu pojmenovat ‚let it beep‘,“ naráží Reekes na kultovní hit kapely Beatles. „Nikdo s tím nic nenadělá, tak jsem si řekl – jen mě zažalujte (angl.. „so sue me“, pozn.red.) – a zvuk rázem získal své jméno, jen jsme ho psali jako ‚Sosumi‘,“ dodává. Právníkům oznámil, že Sosumi je japonské slovo, které nijak nesouvisí s hudbou. „A takhle vznikl Sosumi. Prostě jsem si dělal srandu z právníků,“ vysvětluje Reekes.
Takto Sosumi zní:
Bez zvuku není start
Zvuk, který slyšíme při startu některých Maců z posledních let, nebyl součástí systému odjakživa. Původní boot-up sound měl tři tóny a Reekese podle jeho vlastních slov neuvěřitelně rozčiloval. „Tenkrát bylo běžné, že docházelo k opakovaným selháním počítače,“ vzpomíná Reekes. „A když jste po každém rebootu museli poslouchat tento zvuk, bylo to prostě příliš.“.
Reekes se rozhodl zvuk změnit, a to i navzdory tomu, že k tomuto kroku neměl oficiální požehnání shora. Inspirací pro nový zvuk, který Reekes nahrál na klávesách ve svém obýváků, byla ironií osudu píseň „A Day in the Life“ od – pro Apple zjevně osudové – kapely Beatles.
Pak už jen zbývalo požádat odpovědné inženýry v Applu, aby zvuk propašovali do počítačů těsně před jejich vydáním. S nadšeným přijetím ze strany kolegů Reekesův riskantní krok zpočátku nesetkal, nový zvuk se ale ujal a dokonce se dočkal vlastní ochranné známky. „Trochu úlet, že?“ směje se Reekes. „Zahrál jsem C-dur, a to je nyní slavné a podléhá autorským právům.“. U nejnovějších modelů laptopů od Macu už ale slavné C-dur nenajdete. „Start-up sound už prostě není. Je to jako posadit se do restaurace, kde není nikdo, kdo by vás uvítal. Je to divný pocit,“ svěřuje se Reekes se svým zklamáním.
Fotogalerie
Zvuk spouště
Zvuk spouště fotoaparátu můžeme slyšet napříč spektrem jablečných produktů, od pořizování snímků na iPhonu až po tvorbu screenshotů na Macu. Zvuk spouště má základ v reálném zvuku z fotoaparátu Canon AE-1, který Reekes vlastnil v sedmdesátých letech minulého století. Reekes zvuk nahrál a zpomalil.
„Kdykoliv něco vyfotíte iPhonem, jedná se v podstatě o můj fotoaparát, což mě svým způsobem děsí. Dodneška, když slyším lidi okolo sebe fotit na iPhone, se dívám, kdo mi ukradl fotoaparát,“ směje se Reekes. Podle svých slov dokonce přemýšlel, jak by se mu tento fakt mohl hodit při seznamování u baru, později ale usoudil, že říkat při focení:“Hele, tenhle zvuk jsem udělal já,“ by mohlo vypadat přinejmenším divně.
Mohlo by vás zajímat
V současné době působí Reekes jako konzultant a zvuky se již nezabývá – jablečnou společnost opustil koncem devadesátých let. „Moje načasování bylo bohužel velice špatné,“ lituje Reekes. „Když jsem od Applu odešel, opustil jsem zároveň i desítky tisíc možností, které by mi dnes mohly vydělat miliony dolarů.“
Zdroj: CNBC
