Zavřít reklamu

Tablety byly od počátku brány spíš jako zařízení pro zábavu a jen málokdo byl ochoten vzít je na milost jako svůj hlavní pracovní nástroj. Doba i zvyky se mění. Kupříkladu já jsem nikdy tabletům nepropadl. Až donedávna. Už několik týdnů pracuji s iPadem Pro. Jaké jsou moje praktické zkušenosti? Má tablet od Apple smysl místo pracovního notebooku? A jak se s ním vlastně pracuje?

iPady Pro loňské série jsme vám představovali už několikrát. Dnes se na ně podíváme z trochu jiného úhlu. Tohle nebude recenze, ale uživatelský zážitek. Třeba vám pomůže při rozmýšlení, jestli právě pro vás má iPad smysl.

Drahá hračka, nebo opravdový stroj?

Když Apple začal s iPhonem, způsobil doslova revoluci. Přitom první iPhone de facto vůbec nic neuměl. O aplikacích se nikomu ani nesnilo, funkcí měl pramálo, dnešní možnosti sdílení mezi aplikacemi a zařízeními a propojení iPhonu s čímkoliv jiným byly naprostým sci-fi. Přesto byl hezký, tenký, dobře se držel, měl jednoduché takřka „blbuvzdorné“, a hlavně jednotné, rozhraní, nekousal se tolik a uměl to, co byste od kapesního asistenta čekali. Podobný boom se mu s iPady sice nepodařil, protože už tu byla konkurence, nicméně i tak donedávna byl iPad ikonou tabletů.
iPady za svou historii prošly velkým vývojem a zejména u iPadu Pro s klávesnicí se o nich už dá hovořit jako o dospělých nástrojích. Zejména v manažerském sektoru a u copywriterů se pak už vůbec nemusí jednat jen o nástroj pro konzumaci obsahu, dá se využít i k opravdové práci.

S klávesnicí jako notebook?

Loňské iPady Pro přišly se zajímavým konceptem originální hardwarové klávesnice připojené k iPadu magnetickým Smart konektorem. Klávesnici dodává přímo Apple a s ní vypadá iPad Pro skoro jako notebook.

Klávesnice má oddělené klávesy s dostatečným zdvihem. Na celkem 66 klávesách se píše dobře, tady Apple odvedl tradičně příkladnou práci na kousku hardwaru. Klávesnice vypadá sice na první pohled skoro až hadrově, ale jedná se o skutečně povedený kousek. Prodává se i s českými popisky. Klávesy mají velké rozestupy a jsou zakulacené, takže vám po nich prsty budou jezdit opravdu pohodlně.

S klávesnicí se dá pracovat v několika režimech. Buď se přicvakne tablet těsně nad horní řadu kláves a vy tak dostanete de facto malý notebook, nebo se dá klávesnice otočit dozadu, a pak máte pro iPad dobrý stojánek. Sama klávesnice se pak sklopí a slouží jako kryt displeje, takže plní i funkci coveru. Drží dobře, magnety jsou silné a Smart Connector se nekýve. Tímto chytrým konektorem se klávesnice z tabletu i napájí, takže nikde nemusíte nic dobíjet a řešit.

Dvě malé vady na kráse jinak perfektního doplňku ale přeci jen zmíním. Někomu (třeba mně) může chybět horní řada funkčních a multimediálních kláves, na kterou jsme si zvykli z klávesnic Apple Magic keyboard. Tohle od Apple opravdu zamrzí, protože jen s trochou snahy by se jedna řada kláves nahoru krásně vešla. Druhou drobností, která je však především o zvyku, je to, že tablet je přichycen těsně, ale opravdu těsně nad horní řadou kláves. Zpočátku se vám tak bude možná stávat, že si prsty sáhnete omylem na dotykovou obrazovku tabletu. Applu by slušelo alespoň softwarové řešení, kdy by prostě dotyky v prvních desetinách sekundy po stisku kláves ignoroval. Je to nepříjemné zejména proto, že v iOS máte na spodní liště obrazovky často nástrojová tlačítka pro formátování nebo karty aplikace, každý mylný dotyk vás tak může při rychlém psaní hodně potrápit.

Existují i alternativy od jiných značek, fungují dost podobně. Přiznám se, že já dal přednost originálu od Apple.

Práce na tabletu s klávesnicí je pohodlná a návyková, navíc kombinace s perfektně reagujícími dotyky dává ze psaní i konzumace opravdu požitek.

iPady Pro musíme pochválit i za zpracování, jsou opravdu tenoučké, a především vyvážené, takže se v ruce drží skvěle, ať už s připojenou klávesnicí zasunutou dozadu, nebo jen tak bez klávesnice. Výhodou nejen pro staromilce je zachování jackového konektoru pro sluchátka, pochopitelně ale můžete využít i lightning konektor na straně, kterým se tablet nabíjí. Druhou možností je si pořídit stojánek pro nabíjení ze Smart konektoru na spodní straně, který je magnetický.

Zvuk se line ze čtyř reproduktorů, což vytváří nádherný plný zvuk s nepodceněnými basy, ale především s dokonalými prostorovými efekty. Škoda jen, že pokud si tablet vezmete do ruky, ve většině případů si efektně jeden či dva reproduktory zakryjete rukou.

Tablet versus telefon

Na iPadu běží systém iOS, který je sice velice podobný tomu na iPhonech, ale není stejný. Větší displej tabletu umožňuje pohodlnější práci v aplikacích. Kupříkladu spousta aplikací využije displej tak, že v levé části má navigaci a v pravé hlavní obsah. Kupříkladu v Mailu, Zprávách či v Nastavení tak ušetříte spoustu dotyků, neboť se snadno přepínáte v levé části s navigací po zprávách či oblastech. To je skutečně pohodlné, pro snadné čtení mailů vám stačí jen jediný dotyk. Je to opravdové zlepšení komfortu oproti displeji na iPhonu. S větším displejem si poradí i aplikace vývojářů, využít se dá různě, vždy jde ale o zlepšení pohodlí.

Bohužel, velký displej je zároveň u spousty aplikací také velký problém. Mnoho vývojářů jaksi nepřemýšlelo o tom, že by se jejich aplikace někdy využily na deseti či dvanáctipalcovém displeji na šířku, a tak se setkáváte i s vyloženě nevzhledným designem, kdy některé aplikace běží jen jako taková úzká depresivní uprostřed obrazovky se smutně krčící nudlička. Ještě horší jsou pak aplikace, které si vynucují poměr stran a režim na výšku. Tablet je přeci jen zařízení určené pro práci na šířku, a když se vám třeba dvanáctipalcový displej otočí celý o 90 stupňů, nejenže to vypadá nevzhledně, ale nedá se s tím rozumně pracovat. Mnoho vývojářů má v tomhle směru ještě co dohánět.

Systém iOS je na tablet sice perfektně odladěn, ale třeba jeho práce s okny (ano, tabletová verze podporuje větší rozmach v modálních oknech v aplikacích) by mohla být o něco lepší, občas se dostanete do bezvýchodné situace, protože ani poslední iOS 11 si třeba neumí poradit s vrstvami více oken. Ale to se stane jen opravdu málokdy a na vině je většinou vývojář aplikace.

iOS na iPadu má pár vychytávek, které se dají ovládat z klávesnice, třeba jako je Command + Tab pro přepínání aplikací ve stejném stylu jako na macOS. Ale hlavně má spojený seznam otevřených aplikací s dlaždicemi a ovládací centrum, obojí vyvoláte buď gestem, nebo dvojím stiskem tlačítka plochy. Další vychytávkou, kterou na iPhonech nenajdete, je Dock, který se dá vyvolat kdykoliv bez nutnosti přejít na plochu. Když si do Docku dáte nejpoužívanější aplikace, budete je mít hned k dispozici. Skvělá je i funkce dvou vedle sebe běžících aplikací (Split View), kdy třeba na levé straně máte Safari a na pravé máte textový editor, to se to pak hledá na internetu a píše.

Velká obrazovka je ideální i pro nová gesta, která je vhodné se naučit. Skvěle funguje i přetahování, které také teprve na větším displeji dává pořádný smysl. Práce v prohlížečích typu Safari, Chrome či Firefox je na velkých displejích také o něčem úplně jiném než na iPhone, v Safari je třeba i přizpůsobeno uživatelské rozhraní prohlížeče. Hlavně ale Applovský prohlížeč zobrazuje nativně plnohodnotné verze webů, u webů s oddělenými mobilními verzemi je to dobré plus, protože se dá na internetu pracovat už opravdu plnohodnotně.

Nástroj pro manažery, textery, studenty?

Pro koho má tedy iPad smysl? Hned jako první věc musím říci, že pro plnohodnotnou práci dává smysl jen s klávesnicí. Originály od Apple jsou tradičně dražší, ale pokud to s tabletem myslíte vážně, doporučuji za to ty peníze dát. S klávesnicí, plnohodnotnými aplikacemi, velkým displejem pro prohlížeč internetu či grafiku, dokáže běžnému uživateli dnes již opravdu nahradit notebook.
Výkonu mají iPady ve verzi Pro tradičně na rozdávání, dokonce jsem spokojen i s výdrží na baterii, díky které je většina tabletů takřka nepoužitelných pro celodenní práci.

Je to drahá náhrada studentského či manažerského notebooku, na druhou stranu dostanete lehký a dostatečně výkonný stroj s menším množstvím problémů se systémem než v případě stále rozpolcených verzí Windows. Uživatelská jednoduchost prostředí a společné principy ovládání známé z iPhonů mohou zaručit, že na straně zejména méně zdatného uživatele bude práce s iPadem jednoduší, a hlavně že zařízení bude hned prakticky použitelné, což se u Windows a ani Androidu zatím říci nedá.

Rozhodně, pokud do toho peníze investovat chcete a můžete, je to dobrý nástroj i pro tvorbu obsahu, opět spíš v kombinaci s klávesnicí. Ale i jako manažerský nástroj je to dnes použitelné. Moderní manažerské a ERP platformy už docela dobře fungují na mobilních verzích prohlížečů, navíc ty opravdu velké mají své mobilní aplikace, které jsou vzhledem k bonitě majitelů iOS spíš na tuto platformu než pro Android.

Trocha osobního pohledu

Slíbil jsem, že se také podělím o svoji osobní zkušenost. Kdo mne zná, tak ví, že jsem nevidomý. Ta otázka by stejně odněkud přišla: Jak se s tím pracuje slepci? Sám za sebe musím říct, že překvapivě dobře. S klávesnicí se to dá s určitými kompromisy použít jako pracovní notebook, navíc velký a pohodlný displej i mě svádí k dotykovému ovládání. Používám to několik týdnů celé dny a již to mám jako hlavní pracovní nástroj, který nosím místo jinak skvělého notebooku.

Důvodů, proč jsem iPad vzal místo notebooku, je několik. Přiznám se, že mi prostředí a aplikace pro platformu iOS vyhovují a byl jsem zvyklý na práci s nimi z iPhonu. iPad jsem původně chtěl jenom vyzkoušet a zjistil jsem, že je to opravdu takový “notebook s iOS”. Mám radost z výhod ekosystému Applu, používám iPhone, takže propojení zařízení, aplikací a dat v cloudu, je pro mne vítaným bonusem.

Není to ale bez problémů. iOS na iPadu má své drobné nešvary a sem tam narazím na nepříjemné limity u nepřizpůsobených aplikací. Z nějakého mně nejasného důvodu právě mně nefungují některé funkce sdílených služeb iCloud účtu, ale to je problém jen u mě, který jsem jen dosud nedokázal vyřešit, třeba má zařízení poměrně jasně odmítají sdílet hotspot z iPhone.

Dnes nejčtenější

.