Miluju ten pocit a přitom jsem ho tak dlouho neměl až si ani nepamatuju kdy to bylo naposledy. Pocit kdy se nemůžete dočkat až doslova roztrháte krabici, dny předem přemýšlíte nad tím, jakou skladbu si pustíte jako první, už si děláte místo na stole a vše připravujete pro jediný moment. Pro moment kdy se na vašem stole zabydlí Klipsch.
A najednou je to tady Awolnation – Run, první co se ozývá celým bytem a terasou a já si připadám jako v úvodní scéně filmu 60 vteřin, kdy se procházím celým bytem a všude mi zní hudba. Repráčky totiž hudbu nehrají, ony ji posílají do každého koutu vašeho bytu, dávají jí prostor vyniknout a ukazují vám, jak hudba vlastně zní.
Ale abych se trošku uklidnil, co takhle začít hezky od začátku. Po pravdě řečeno když do Česka dorazily tři páry reproduktorů Klipsch R-15PM, bál jsem se že pánové CPT zaváhají a nedostanou se ke mě na stůl jako k prvnímu, to se však naštěstí nestalo a tak hned na úvod musím poděkovat za to, že jsem si je mohl poslechnout jako jeden z prvních.
Nejedná se totiž o klasické 2.0 k počítači, ale reproduktory, které i když na to nevypadají, jsou multimediální a hudbu do nich můžete posílat přes USB, přes které se připojí také k Macu, přes Bluetooth přímo ze svého iPhonu, přes Phono vstup nebo přes klasiky v podobě AUX a optického kabelu.
V balení najdete kromě pečlivě uložené dvojice repráků samozřejmě návod, propojovací WIRE kabel kterým propojíte oba reproduktory. Ten má skutečně velkroysou délku a rozhodně se nemusíte bát, že by vám nějaký ten centimetr chyběl, ať už máte stůl jak chcete velký. Kabel se našroubuje do konektorů a propojíte tak pravý a levý reproduktor. Nechybí pochopitelně ani RCA kabel pro připojení dalšího zdroje zvuku, USB kabel kterým propojíte pravý aktivní reproduktor s počítačem, kabel pro připojení do zásuvky a taktéž minimalistické dálkové ovládání.
Pokud jste milovníci klasiky, zamilujete si je na první pohled. Klipsch totiž v tomto případě zvolil zcela klasický design reproduktorů v tom nejryzejším provedení. Reproduktory jsou uloženy v masivních dřevěných bednách, které dohromady váží 5 kilogramů. Váze odpovídá nejen masivnost kterou působí na první pohled, ale také velikost, i při 27″ iMacu se neztratí a je potřeba pamatovat na fakt, že vypadají skvěle, ale na skutečně velkém stole. Reproduktory co se designu týká ničím nepřekvapí, ale pro milovníky klasiky jsou skutečně krásné. Pokud hledáte nějaké designové šílenosti nebo novoty, pak otočte list.
Na zadní straně najdete samozřejmě porty a také bassreflexové otvory. Ze předu je pak klasický 5″ woofer a také jeden malý 1″ tweeter. Woofer má měděný vzhled, stejně jako logo Klipsch na přední straně reproduktorů. Jediný rozdíl z přední strany mezi levým a pravým aktivním reproduktorem je v tom, že na pravém je LED Dioda, která indikuje z jakého zdroje zrovna pouštíte a také další věci, které ovládáte pomocí dálkového ovladače, ke kterému se však ještě dostaneme. Kdyby vás LED didoda rušila, můžete ji zcela vypnout.
K reproduktorům můžete připojit co vás jen napadne a to dokonce současně, vstup zvuku pak přepínáte jednoduše pomocí dálkového ovládání. Připojit zdroje zvuku je možné přes Bluetooth, 3,5mm Jack konektor, , RCA kabel nebo optický kabel a USB. Všechny tyto konektory najdete ze zadní strany pravého aktivního reproduktoru a taktéž nechybí ani výstup pro přídavný subwoofer. Připojit lze od počítače, přes smartphone až po gramofon skutečně cokoli. Reproduktory jsou aktivní a mají zesilovače takže žádný další zesilovač nepotřebujete. Já osobně připojil reproduktory k iMacu přes dodávané USB a následně jsem v nastaveních zvuku již jen jednoduše vybral dané reproduktory.
První, co zjistíte, je, že musíte začít poslochat hudbu, a i když například ty kluky z Handlové mám fakt rád, na tohle zkrátka nemají a na reprácích je to slyšet. Když si pustíte hudbu z Klipsch, nebudete ji dělit podle hudebníků, ale podle studií, ve kterých nahrávky vznikly, zatraceně to totiž pocítíte. Najednou tedy vytahuji ze šuplíku CD Amused to Death od Rogera Waterse a i když jej mám naposlouchané tak, že jsem si řekl že ho už nikdy nechci slyšet, tak dnes dělám výjimku a chci jej slyšet na mé nové hračce. Postupně sfoukávám prach z Deep Purple – Made in Japan a jejich nejnovějšího počinu Now What?!, stejně tak jako ze starého Dreho 2001 nebo ze Sashova alba Deluxe Edition.
Věřím že na tom budete stejně a najednou nebudete poslouchat hudbu, ale budete poslouchat hudbu na Klipsch R-15PM a i když jsou to reproduktory, které si nedáte do obýváku ale spíše do pracovny, zamilujete si je! Zvuk je totiž neuvěřitelně vyvážený. Jak jsem již několikrát psal, nemám rád reproduktory se zcela čistým zvukem, který není ničím specifický, tedy až na to, že je tak čistý, až se vám hudba vlastně nelíbí tak, jak by měla, protože slyšíte jen tóny bez nějaké specifikace. Zde je však vše vyváženo tím nejlepším možným způsobem a i když reproduktory mají svůj specifický zvuk, není nijak výrazný a nijak vás neomezuje. Zkrátka je to na té úrovni, kdy sice cítíte specifický zvuk Klipsch, ale zároveň čistotu jednotlivých nástrojů.
Zvuk je hutný a dokáže prostoupit celým vaším bytem. Na to, že se jedná o reproduktory 2.0, nechybí jim basy, které jsou na velmi dobré úrovni. Stejně tak je vyvážené podání středů a výšek, kde nic nedostává přednost. Basy jsou na skvělé úrovni a nějak mě nenapadá, proč bych si pořizoval externí subwoofer, snad jen kdybych chtěl hodně naštvat sousedy.
Co se mi strašně líbí, je fakt, že reproduktory sednou každému bez ohledu na hudbu, kterou poslouchá. Je totiž jedno, jestli na nich pouštíte Mariána Vargu, Dr. Dreho, Pink Floyd, Awolnation nebo cokoli jiného, vše zní skvěle, což jinými slovy vypovídá o již zmíněném vyvážení. Je skutečně jedno, zda dáváte přednost rocku, elektru, rapu nebo něčemu jinému, vždy si příjdete na své. Když už jsme u toho Mariána, tak upřímně v momentě kdy osolíte Suita po 1000 a jednej noci nebo jeho společný počin s Palem Hammelem Smutná Ranná Električka, bude vám skutečně běhat mráz po zádech a pochopíte, že jeho slova o tom, že dává lidem iluzi, jsou pravdivá.
Zcela neuvěřitelně pak zní reproduktory při poslechu mluveného slova, například když si pouštím DVTV, kde mají skutečně vynikající mikrofony, mám pocit že lidé ve studiu sedí vedle mě, což se mi nikdy předtím nestalo. Těžko se to popisuje, ale při poslouchání rozhovoru hlas doslova vystupuje z reproduktorů a máte pocit, že lidé stojí okolo vás a mluví s vámi, ne s moderátorem.
Na druhou stranu však reproduktory tím, že nemají žádné výrazné atmosférické zkreslení nejsou nejlepším řešením pro sledování filmů, tedy alespoň v mém případě. Chápu že někomu právě takový zvuk vyhovuje, ale to, co se mi líbí u hudby, nepreferuji u filmů. Zde bych naopak chtěl zkreslení, které dodá víc atmosféry a budete se cítit víc jako v kině, ovšem na druhou stranu se jedná o reproduktory, které si kupují většinou lidé do pracovny a u televizoru mají zcela jiné sound systémy.
Repráčky, které mi už zůstaly na stole!
A víte co vám řeknu na konec? Na seznamu věcí, které musím zažít než umřu, mi jedna věc chyběla: poslechnout si Klipsch a mít je doma. Takže připisuji na seznam a rovnou i odškrtávám, tohle totiž stálo skutečně za to! Já jsem dokonce tak spokojený, že jsem po několika letech vyměnil své Audioengine A2 za tuto hračku a nemohu si ji vynachválit! Pokud se podíváme, že se repráčky prodávají za 13 490Kč, respektive 499€, pak se jedná o skvělý poměr ceny a výkonu a rozhodně se v této cenové kategorii nedostanete na lepší kvalitu reproduktorů nebo zvuku. Můžete se samozřejmě dostat na jiné zvukové zabarvení, ale to už je o preferencích každého posluchače, nikoli o kvalitě zvuku jako takového.
Navíc jsem si stoprocentně jistý, že jsem zaplatil pět set eur za zvuk a nikoli za nějaké designové nesmysly, funkce, které v životě nevyužiji nebo cokoli podobného, ale skutečně za kvalitu zpracování a kvalitu reprodukce, která je zde zcela nezpochybnitelná a jsem moc rád, že si ji nyní mohu užívat každý den.
Ach jo, to jsi mi neměl dělat :D
Před 2 měsíci jsem pořídil 5k 27 iMac a začal jsem se dívat pro adekvátních repro k němu, které bych občas provětral na nějakou menší párty… Zaujaly mě Audioengine A5+ v bílé barvě, co mě na nich schází je ale absence bluetooth.
Teď jsem na vážkách co pořídit, dedignově se mi líbí více Audioengine, ale funkčně to vypadá spíše na Klipsch, cenový rozdíl 2.000 Kč není zas tak strašný…
Škoda že máš teď doma A2 a ne A5, to by mě to porovnání zaujalo více :D
Další level:
Studiove monitory a lepší externí zvuková karta.:-)
Jinak samozřejme za aktivní repro je 500 EU celkem lidová častka.
Studiove monitory mysleno reproduktory pro studiovou praci
Je nejaky rozdil mezi tymito a treba tymito http://bit.ly/1VJtmBN? cenovy rozdil je polovicny
Phortoreno: Rozdíl je v tom, že ty PM (powered monitor) už v sobě mají zesilovač, usb ,bluetooth a všechny tyhle fičury, což je na stůl k PC/MAC ideální. Kdežto ta verze M je čistě pasivní, čiže k ní potřebuješ ještě zesilovač. Co se týče osazených měničů nebo konstrukce tak to bude jinak úplně to samé.
pokud chces kvalitni poslech je třeba se poohlednout po technice, kterou pouzivaji profesionalove.
Klicova vlastnost studiových monitoru je prave prehravani hudby bez nejakeho prikraslovani, tak jak je, vcetne interpretace sterea. Je to vsak jen jeden clanek retezce, pokud nemas kvalitni D/A prevodniky (zvukova karta) nikdy ti to nebude hrat dobře a muzes mit bedny jakekoliv.
Pro tvoji zkušenost doporučuju si zajit do jakéhokoliv obchodu se studiovou technikou a poslechnout si jak zni reproduktory v profesionalni sfere. Třeba ty svoje přehodnotíš.:)
Je to trochu skoda, ze lidi z rad consumer o této kategorii audiotechniky prakticky nevi. Zbytecne utraceji za „hifi“ blbosti.
Pokud se to pokusim k necemu prirovnat, tak je to same jako chtit kvalitni fotak ,utrácet horentni sumy za mobily nebo kompakty a uplne ignorovat zrcadlovky..
Kazdopadne at ti dobře slouzi
Spolocnost Klipsch patri v audiofilskom svete za priemer. Uvrestane vysky a stredy a basy neumim.
Jel jsem s Pavlem Bémem ve VW Brouk, takže to je asi jako kdybych měl zesilovač Transiwatt 140 a reproduktory Tesla.
Mne sa ten americky zvuk nepaci, radsej mam zvuk od skandinavcov, ale je to kazdeho vec, aky zvuk preferuje.
Jsou to repráky za několik tisíc zas tak moc od toho nelze očekávat, hodně záleží na tom jakou hudbu posloucháš. Vůbec bych nehrotil komponenty pro audiofily… zvážil bych jestli nevzít spíš tu pasivní verzi a k tomu receiver. Mohlo by to dosáhnout lepších výsledků. Na druhou stranu i levné aktivní repro mohou mít velmi dobrý přednes. Ono totiž reproduktory velice často tvoří max 10% ceny sestavy, vyrobit bednu, pokud má být kvalitní je náročné a dražší, taky to nějakou dobu trvá, lisuje se nebo lepí z překližek, jestli je to bedna z lamina…tak má svý limity. Dneska už zní velmi dobře i některý plastový bedny, prostor v nich se plní nějakou spešl vatou a výsledky jsou enormně dobré a předčí spoustu beden z lamina.
3nterprise, oxyygen a další diskutující napište na čem posloucháte vy, ať dodáte ostatním inspiraci.
Já už nějakou dobu šilhám po Swan, model HiVi M200MKIII.
http://www.swanspeaker.com/product/htm/view.asp?id=401
Neslyšel jste je náhodou někdo?
Ovšem ty klipsche vypadají taky slušně a podpora bluetooth se mi moc líbí :)
mno studiovy monitory v přijatelnými parametry se pohybuji cca 7-8 tisic za kus takze ten cenovej rozdil zase není takovej. Je samozrejme hloupost to srovnávat s monitory dejme tomu za 50 000. Když se budem pohybovat v cenove relaci do 20 000 za par, myslim, ze bys poridil lepe.
Nitro doupt: doma mam zvukovku Motu 828 mkII a monitory Tapco S8 (uz se nevyrabi).
Tady pro inspiraci..Na poslech hudby se hodi od 5 palcu vejs, ale spis od 6ti
http://www.thomann.de/cz/aktivni_nearfield_monitory.html
Ja som nakoniec skoncil pri Jamo (tie su v obyvacke), ktore sice paradoxne patria pod Klipsh group, ale stale sa vyrabaju v Dansku. Este mam par regalovych Yamaha, tie nie su az tak dolezite, lebo su v kuchyni, kde je mizernejsia akustika, no aj tie prekvapili zvukom.
Este mam Denon Heos 7 a Denon Heos 5.
3nterprise
Ja som tak skončil u Ymaha HS7…A nedám na ne dopustit.Sú úplne skvelé a neskreslujú zvuk ako to robia ostatnté
Ja mam k imacu bowers wilkins mm1 a spokojnost velkaaaa
Roman Zavřel: „repro za 2 000 000Kč se zesilovacem za 500 000Kč a předzesilovačem za 250 000kč a kabeláží za 1 000 000Kč asi hraje lépe než toto“
Strašně rád bych viděl nahrávací studio, kde něco takového mají :-)
oxygen: Nearfield reproduktory nedávají na domácí poslech v podstatě žádný smysl. Už z názvu je to patrné.
Tadun: predpokladam, ze většina z vas bydli v mistostech kolem 20 metru ctverecnich a mají je stejne na pocitacovem stolu jako tady Roman. Samozrejme na ozvuceni „salu“ vhodne nejsou.:)
BTW: ty doma mas nejake nearfieldy nebo je to jen teorie?
oxyygen: Teorie to samozřejmě je. Praxe jistěže také. Nearfield doma nemám. Mám je v pracovně a ve studiu. Hovořil jste o profesionálních studiových repro. To jsou např /skoro především/ Yamaha NS-10. Jedná se v podstatě o standard v poslechu. Od Abbey Road – byl jste se tam někdy juknout? – až po vyhlášená americká studia – viděl jste nějaké? Mám dvoje /mimo jiné repro/ a k domácímu poslechu bych je opravdu nikomu nepřál …
Roman:
Nearfield monitory neznamena, ze se poslouchaji jen z jendnoho metru a pak nehraji. Monitory ozvuci normalni mistnost. Bavime se o poslechu hudby, nikoliv o domacim kine. Film jednak vyžaduje vic nez stereo a hlavne verny zvuk tu není zadouci.
Chtel jsem jen zminit, ze existuje jiny svet repro k poslechu hudby, nez pocitacovy bednicky nebo consumer rada.
Tadun: Pokud se tak vyznáš, tak urcite vis, ze NS-10 se pouzivaji jako sekundarni monitory ne kvůli tomu, ze dobře hraji, ale kvůli tomu, ze se na nich dobre kontroluje, jak to bude hrat na lo-fi zarizeni…Rozhodne se nepouzivaji jako primarni monitory a rozhodne není na nich kvalitni poslech.:)
Takze místo zatvrzelého odmitani neceho v cem se s prominutim moc nevyznate, by mozna bylo pro vas prinosnejsi si rozsirit obzory (pokud teda chcete kvalitni poslech hudby). Ale jasny, na to si musí kazdej prijit sam.
oxyygen: Nepoužívají. Používají se jako nearfield při nahrávání a míchání. To označení znamená, že jsou určeny pro blízké poslechové pásmo. Tečka. Pracuju s nima skoro 20 let. Máte je? Pro kontrolu jak co hraje na lo-fi se používá lo-fi. Studiové monitory opravdu nejsou moc výhodné na domácí poslech. Stejně jako Motu karta.
Ja tu nechci rozjizdet nejaky offtopic.
Jestli je pouzivate na michani hudby jako primarni monitory, tak vas uprimne lituju…
NS-10 se pouzivaj prave proto, protože hraji dobře jen stredy, tak se na nich dobře kontroluje jak se bude mix chovat na stredovejch sumitkach bez basu.
Brat ze NS-10 rovna se studiove monitory je naprosto mimo. NS-10 jsou z konce 70-let a nikdy nebyly povazovany ze hraji dobře. To ze to byl studiovy standard vysvetluju vyse
Klasicke monitory (když to zjednodusim) musí umet zahrat kompletni spektrum od basu po vejsky a to velmi čitelne, protože jinak by se na tom nedalo michat.
Pro hifisty muzou znit suse (ale zase zalezi jakej model a výrobce zvoli),ale ten kdo hleda vernej zvuk, tak by tuto kategorii nemel minut a hlavne udelat si o ni obrazek vlastním poslechem. Obchody, kde si je můžete poslechnout u nas i v SK jsou.
ad Motu:
MOTU 828 není „vhodna“ na domaci poslech jen kvůli tomu, ze ma hodne vstupu a vystupu, coz samozrejme normalni clovek nevyuzije. A ani jsem ji nikomu nedoporucoval. Externi zvukovou kartu ano. Zalezi na modelu a cene, ale je dost naivni si myslet, ze integrovana zvukovka z notebooku hraje stejne dobře… O bluetooth ani nemulvim.
Takze když to uzavru: Pro poslech hudby (když je požadavek aby hralo verne) z pocitace je kombinace monitoru a zvukovky zajimava.
Na domaci kina, herni konzole atd je to samozrejme zbytecnost.
To co píšete o NS 10 jako obecně o nearfieldech svědčí o tom, že tomu moc nerozumíte. Rozdíl v poslechu hudby z počítače, pokud použijete vestavěnou zvukovou kartu a Motu nebo dejme tomu něco v hodnotě do 10tis uchem naslepo nerozlišíte. Opravdu. Výhoda karty v takovém případě je především v nahrávání. Věřte mi. Dělám to fakt dlouho a opravdu hodně.
Omlouvam se, ale nechci tady ostatní unavovat debatou, která nikomu nic neda (aspoň ne na tehle strankach).
Není nic snazšího, nez si vzit oblíbenou hudbu, vyrazit do obchodu se studiovou technikou, poslechnout si to na vlastní usi a udelat si vlastní názor sam. Vic jsem rict nechtel.