Recenze Leap Motion: ovládnete svůj Mac bez jediného doteku?

Postupem času zjistíte, že nadšení které jste měli při rozbalování prvních vzorků produktů na recenzi pomalu ale jistě opadá, že drtivá většina věcí jsou stále ty stejné produkty, jen v jiném balení, s jiným designem a samozřejmě také s jinou cenou. Byl jsme tedy nadšený když se po několika letech konečně objevil produkt, který jsme si ještě před pár lety nebo dokonce měsíci dokázali představit pouze jako technologii ze sci-fi filmů typu Minority Report. Pár měsíců po shlédnutí prvního videa Leap Motions a hodinové bitvě s vrcholnou arogancí na Slovenské celnici, na které nedokázal celník pochopit že za balíček s názvem Free Media Kit jsem neplatil a tudíž mu nemůžu ukázat potvrzení o zaplacení zásilky, leží Leap Motion na stole a mě nezbývá než se na něj podívat co nejpodrobněji.

První co vás překvapí je samotná velikost, Leap Motion totiž není příliš větší od běžných USB Flash disků, původní video přitom ukazovalo produkt ve velikosti půlky klávesnice. Hned na úvod se tedy odehrává příjemné překvapení. V balení kromě samotného ovladače najdeme také dvojici USB kabelů, které se liší pouze svoji délkou a tak vám na stole zbytečně nezavazí dlouhý kabel nebo si naopak nemůžete stěžovat na to, že je příliš krátký. Rozhodně věc, kterou bych v balení produktu za 80$ nečekal a která umí potěšit. Krátký návod a prohlášení o shod vás informuje stejně jako nálepka na samotném Leap Motion o tom, že před připojením máte navštívit leapmotion.com/setup a nainstalovat aplikaci s názvem Airspace.

Ta navíc neslouží pouze jako samotné ovladače pro Leap Motion, ale veškeré aplikace které si pro Laap Motion naisntalujete najdete právě v Airspace. A protože vývojáři viděli svoji šanci nejen ve skvělém produktu, ale také v desátku od vývojářů, můžete rovnou zapomenout na to, že si aplikace stáhnete přímo z Mac App Store, na to totiž slouží Airspace Store. Ten bohužel není integrovaný přímo do aplikace, ale najdete jej pouze na webových stránkách airspace.leapmotion.com. To ve výsledku znamená, že pokud chcete nainstalovat nějakou aplikaci navštívíte uvedený web, odkud se aplikace stáhne do Airspace a následně ji můžete začít používat. Samotný Airspace nabízí nejen jedno technologické demo, ale také tři další aplikace. Aplikace na Airspace jsou dostupné jak pro OS X, tak i pro Windows s tím, že jako vždy jsou některé zdarma a některé placené.

Pravdou je, že v současné době zde najdete pouze několik málo desítek aplikací, ty však pomalu ale jistě přibývají. Osobně chápu snahu společnosti mít vše pod kontrolou a získávat peníze raději pro sebe než je přenechat Applu, ale na druhou stranu mě již otravují neustálé registrace, které je nutné udělat v současné době snad i u USB kabelu, který po registraci začne blikat a nabíjet iPhone rychleji. Pro přístup do Airspace tak musíte zřídit další účet, ke kterému opět připojíte svoji kreditku nebo PayPal, abyste mohli platit za placené aplikace. V této chvíli si sice říkáte, že je to otrava, ale že Leap Motion za to rozhodně stojí, je to ovšem pravda? Na to se podíváme v následujících řádcích.

Samotný senzor Leap Motion je nutné umístit na stůl před vás s tím, že rozsah gest je zhruba od jednoho metru nad snímačem, co se bočních možností týká, pak lze říci, že snímač zabere vše v úhlu zhruba 150 stupňů. Problém s tím, že byste gesta dělali mimo senzor, pokud nemáte skutečně obrovský stůl tedy nenastane a nemusíte se toho bát. Senzor reaguje velice přesně, ovšem občas se stane, že má něco, co by šlo označit za výpadek. Nejde o to, že by se váš pohyb přenášel na displej počítače nepřesně, ale o to, že se nepřenese vůbec. To se však stává opravdu pouze zřídka. Senzor dokáže rozpoznat všech deset prstů a dokonce celé zápěstí. Pokud například chcete pracovat jen s jedním prstem, stačí ostatní sevřít v pěst. Můžete využít i speciální gesta pro chycení virtuálního předmětu mezi dva prsty nebo jeho sevření do celé dlaně.

Dokonce je možné použít například tužku a kreslit na Leap Motion s její pomocí. Senzor je skutečně velmi přesný a ničím vás neomezuje. Vývojáři navíc již nyní podepsali smlouvu například s výrobcem počítačů Asus a snezor bude v budoucích verzích notebooků od Asusu přímo pod touchpadem. Stejně tak se do budoucna chystá i bezdrátová verze. Ovšem vzhledem k tomu, že Leap Motion snímá obraz 300x za vteřinu a značně se v současné době zahřívá, vsadím se že bezdrátová verze bude nejdříve příští rok.

Co se samotného ovládání týká, lze říci že většina v současné době dostupných aplikací vsází na základní ovládací model. Na druhou stranu však ovládání není ničím omezeno a neexistuje nic, jako předem definovaný standard, kterým by se výrobci měli řídit a tak se můžete setkat s aplikacemi, které využívají Leap Motion jinak než ostatní. V zásadě platí u všech aplikací následující scénář. Kurzorem nebo virtuálním předmětem pohybujete pomocí jednoho prstu. Pokud se nějaký předmět otáčí nebo jej chcete posunout, využijete celou dlaň a pokud je potřeba na něco kliknout nebo něco aktivovat existují v zásadě dva modely. Jedním je přiblížení prstu blíže k displeji, čímž jakoby skutečně na daný objekt kliknete nebo nad ním podržíte kurzor po předem naprogramovanou dobu, například dvě vteřiny.

Až doteď si říkáte že vše je skutečně tak skvělé jako to vypadá a ano, ve své podstatě to skutečně skvělé je, ovšem realita je trošku jiná. Pokud máte malý displej například u MacBooku, je pro vás realita ještě o něco horší než pokud se díváte na 30″ displej. Protože používám OS X 10.6.8 Snow Leopard, musel jsme svůj MacBook Pro nahradit za manželčin MacBook Air 11″ na kterém běží alespoň 10.7 Lion. Po připojení k Apple Thunderbolt displeji se sice zážitek z používání zlepšil, ale ani tak to stále nebylo ono. Problém je v tom, že i když máte 30″ displej, stále ovládáte něco co je ve výsledku velmi malé a Leap Motion by se hodil spíš na řízení intergalaktického korábu než na malování na displeji počítače. Aplikace se sice snaží využít jeho potenciál a některým se to skutečně daří, ovšem stále to není ono. Existuje dokonce nástavba na OS X, díky které je možné ovládat kompletně celý OS X místo myši pouze pomocí Leap Motion, to je však nereálné a věřím tomu, že u Windows 8 s dlaždicemi, to bude jistě o mnoho použitelnější než u OS X, ale i tak je Leap Motion předurčen spíše na gigantický displej, virtuální plochu a skutečně na ovládání toho, co jsme měli možnost vidět v Minority Report.

Takže ANO, máme tu rok 2013 a máme tu technologii díky které můžeme přesně ovládat počítač bez jediného doteku. Ovšem poté co si vyzkoušíte dostupné aplikace, zjistíte že Leap Motion přece jen víc připomíná technologické demo, než použitelný produkt. Ano je neuvěřitelné jak přesně reaguje a je neuvěřitelné, že už je to tady a máme tyto možnosti. Ve výsledku však vidím Leap Motion spíše v řídící hale, ve škole, v muzeu nebo někde, kde chcete vzbudit zájem, prezentovat, oslovit lidi nebo naopak někde kde ovládáte obrovské displeje, případně stroje a máte k dispozici rozhraní podobné tomu, které jsme mohli vidět třeba v Minority Report.

Abyste mě dobře pochopili samotný Leap Motion je vážně úžasný a aplikace fungují a reagují tak jak mají, ale nějak si zkrátka nedovedu představit, že je budu spouštět jen kvůli tomu, abych je ovládat pomocí Leap Motion. Zkrátka v současné době ještě není dostatek aplikací na takové úrovni, abyste brali Leap Motion pouze jako prostředek k jejich ovládání, ale v Airspace jsou aplikace, které stáhnete jen proto, abyste vyzkoušeli jak se pomocí Leap Motion ovládají. Hlavní motivací k jejich stažení a používání tedy není samotná aplikace, ale právě ovládání. Ovšem to vás dlouho bavit nebude. Na druhou stranu za 80$ máte něco na stole něco, co vzbudí obdiv u návštěvy, pro co do budoucna budou zajímavé aplikace a čím se můžete občas zabavit nebo můžete například procházet mapy skutečně jinak, než jak jste doposud zvyklí.

Samotní výrobci uvádí na obalu, že se nesnaží nahradit klávesnici a myš a Leap Motion máte brát pouze jako další možnost ovládání aplikací ve vašem počítači a tak to také je. To pravé využití Leap Motion osobně vidím spíše u produktu, který bude stavět právě na tomto ovládání, například ve výrobní hale, ve které budete mít možnost ovládat robota pomocí Leap Motion nebo kde budete na CNC programovat základní věci pomocí mávání rukou. Mám zkrátka pocit, že v domácnosti jako další ovladač připojení k počítači nikdy nedojde k plnému využití potenciálu, který Leap Motion nabízí.