Fungování zájmových skupin je ve Spojených státech značně odlišné od evropského prostředí. Je to dáno celou řadou skutečností, kterými nebudu čtenáře obtěžovat (mimo jiné jde o legislativní omezení lobbingu, tradici a politickou kulturu dané země atp.) Samozřejmě i velcí technologičtí hráči využívají řadu metod k prosazování svých zájmů směrem k zákonodárcům a jiným institucím. Dá se právem předpokládat, že podnikatelské zájmové skupiny budou právě na lobbing vynakládat velké množství prostředků.
Je nutné si hned v úvodu uvědomit rozdíl mezi lobbingem a korupcí, bohužel v tuzemském prostředí jsou tato slova často vnímána jako synonyma (občas je to vina některých médií). Jednoduše můžeme říci, že lobbing končí tam, kde začíná korupce. Lobbovat totiž sice znamená ovlivňovat, avšak pouze v mezích zákona. Mluvím-li tedy v tomto příspěvku o „lobbingu“, myslím tím legální ovlivňování příslušných institucí (federálních i státních) především prostřednictvím informací a vždy v mezích zákona.
Apple je nepochybně jedním z nejsilnějších hráčů na poli inovací a je také jednou z nejcennějších firem na světě. Oproti svým konkurentům však na lobbistické aktivity vydává mnohem méně prostředků. Zatímco konkurenti kalifornské společnosti mají často celé týmy vlastních lobbistů a odborníků, obvykle sdružovaných do skupin, kterým se přezdívá „kulaté stoly“, Apple takovou speciální jednotku nemá.
The Centre of Responsive Politics je přední výzkumná organizace, která monitoruje tok peněz v politice Spojených států. Analyzuje také jejich vliv na volební kampaně. Jedná se o nezávislou a neziskovou organizaci, která si mimo jiné klade za cíl informovat o tom, jak je s penězi v politice nakládáno a o případných problémech informuje občany. Tato instituce také sleduje aktivitu ekonomických (podnikatelských) zájmových skupin a shromažďuje data o působení jejich lobbistů (ti musí být ve Spojených státech registrovaní). Následující tabulka ukazuje množství prostředků, které společnost Apple vynaložila na lobbing od roku 1998:
Vidíme, že Apple v roce 2012 vydal zatím pouze 500 tis. dolarů. Minulý rok utratila společnost za lobbistické aktivity téměř 2,5 milionů dolarů, což by se mohlo jevit jako vysoká částka, avšak pouze do chvíle, kdy jí porovnáme s výsledky konkurentů.
Výše uvedená tabulka jednoznačně ukazuje, že lobbistické aktivity Applu jsou ve srovnání s konkurenty velmi slabé. Především je vhodné povšimnout si, jaké množství prostředků vynaložil Google. Podotýkám, že se jedná o hodnoty pouze za první čtvrtletí roku 2012 (!). Je tedy pravdou, že Apple na prosazování svých zájmů vynakládá mnohem nižší objem prostředků. Důvody, které k tomu Apple vedou, jsou předmětem spekulací. Jisté ovšem je, že Apple využívá i jiné mechanismy, jak upozornit na své potřeby. Zahraniční komentátoři upozorňují, že společnost někdy jde takzvaně „až na vrchol“. Zákonodárce a jiné významné veřejné činitele si občas snaží naklonit tím, že jim pošle ještě „čerstvé“ výrobky.
