Budoucnost internetu je zachráněna, vědci přišli na způsob, jak zvýšit signál v optických kabelech bez zkreslení

Internet se v posledních letech zvětšil na takovou míru, že se vědci začali obávat o jeho budoucnost. Tu by mohly ohrozit optické kabely, respektive optická vlákna, která jsou v nich ukryta. Problém je totiž v tom, že čím větší množství objemů na čím delší vzdálenost kabely posílají, tím se zvyšuje pravděpodobnost nepřesné interpretace dat přijímačem. Vzdálenost a objem dat je tedy limitujícím faktorem při přenosu dat pomocí optických kabelů.

Vědci z University of California v San Diegu však přišli na způsob, jak zvýšit výkon optických signálů procházejících optickými vlákny. Díky zvýšení tohoto výkonu lze zvýšit vzdálenost, na kterou mohou být data bez ohrožení kvality interpretace přenášena. Vědcům se dokonce podařilo odeslat data na vzdálenost 12 000km bez použití opakovačů, respektive elektronických regenerátorů.

Tato vychytávka má potenciál zvýšit objemy přenosu dat na optických kabelech, které slouží jako páteř internetu, kabelových, bezdrátových a pozemních sítí. Nikola Alic, jeden z vědců vysvětluje jak vše funguje: „Optická vlákna jsou v současné době jako tekutý písek. Čím víc budete s pískem bojovat, tím rychleji se potopíte. Čím víc síly přidáte do signálu, tím víc zkreslení dostanete na druhé straně, což brání v delší dosah a ve větších objemech. Náš přístup k tomuto problému odstraňuje omezení síly, které do jisté míry určuje, jak daleko mohou signály a tedy i data cestovat pomocí optických vláken bez využití opakovače. Při provádění experimentů se nám podařilo zvýšit výkon optických signálů až dvacetkrát, díky čemuž jsme poslali signál na 12 000Km bez zkreslení.“

Obvykle, když se zvýší síla pro optický přenos signálu, zvýší se také úroveň chyb v interpretaci. Vědcům se však podařilo zjistit, že je možné předvídat, jakým způsobem se změní data při zvýšené síle při přenosu a tím pádem dokáží také zvrátit chyby v interpretaci v momentě, kdy signál dosáhne svého cíle.

Pomocí frekvenční synchronizace jsou vědci schopni přijmout vedle samotného signálu také další řadu frekvencí z různých kanálů, které cestují podél vláken a synchronizovat je. To omezuje chyby v interpretaci, které jsou známé jako efekt Kerr. Bez takzvaného frekvenčního hřebenu, který dokáže synchronizovat vedlejší frekvence, vede zvýšení výkonu u optických kabelů a vláken také ke zvýšení šumu a chybám v interpretaci.

*Zdroj obrázků: ecmag.com, aflglobal.com, zdroj dat: ucsdnews.ucsd.edu